Diktátoři věří pouze jedinému stylu prezentování, a to ve své vojenské uniformě ověšené všemi odznaky, které se jim podařilo získat, sehnat, nebo jednoduše přivlastnit. Dělal to Hitler a z počátku také Muammar Kaddáfí, než mu švadlena začala šít oblečení z prostěradel.

Když se jmenoval vůdcem ozbrojených sil a začal vládnout tvrdou autokratickou rukou, musel světu ukázat, že je mocný a nedotknutelný. K tomu sloužila vojenský uniforma, stejně jako politikovi slouží oblek k nabytí důvěryhodnosti. S každým uplynulým rokem na trůnu ale potřeba honosit se uniformou a nejrůznějšími hodnostmi a medailemi klesala, Kaddáfí už nemusel podtrhovat svou moc, a změnil svou vizáž, která by více kladla důraz na jeho ohromné bohatství.



Jedno je nosit drahé oblečení, barevné róby a čepice z pravého medvědího kožichu, jiné je doplnit to nevhodnou obuví a ohavným sestřihem. Kaddáfí často vypadal, jako by se právě vrátil z nějaké párty na druhém konci světa, nebo se vyhrabal z postranní uličky a první, co na sebe hodil, byl z kontejneru vytažený závěs.



Jak to tak u diktátorů a monarchů bývá, kritika je zakázána. Výstředný a nesladěný styl oblékání si na veřejnosti nedovolil nikdo zkritizovat a Kaddáfí tak možná ani netušil, že je svým poddaným jenom pro smích. Po jeho smrti v roce 2011 ho vybrané magazíny určily jako nejhůře oblékaného diktátora v historii.