"Bylo to v době Ramadánu, a jakmile zapadlo slunce, Kaddáfí mě přemluvil, abych se zúčastnila jeho soukromé večeře. Po jídle mi řekl, že o mně natočil video," vyprávěla později Condoleezza. "V duchu jsem si říkala, ach ne, co tohle zase bude? Ale byla to jen vcelku nevinná sbírka mých fotografií, kde jsem pózovala se světovými státníky. Video podbarvovala píseň nazvaná Černá květina v Bílém domě, kterou pro mě prý složil nějaký lybijský skladatel."

Americká ministryně si z návštěvy Libye odvezla dary v hodnotě 212 tisíc USD, mezi nimiž nechyběl diamantový prsten, medailonek s Kaddáfího portrétem a podepsaná kopie jeho revoluční Zelené knihy.

"Kdybych dary nepřijala, mohla bych ho urazit, a byl by z toho mezinárodní trapas," vysvětlila Condoleezza, která vůdci lybijské revoluce na oplátku darovala jen odznak s americkou pečetí.

Kdyby byl Kaddáfí věděl, že jeho dárečky neskončily v její šperkovničce, ale v depozitáři americké vlády, byl by určitě hořce zklamán.

Condoleezzu miloval dlouhá léta a své city občas naznačil podivnými výroky typu: "Podporuji mou drahou, černou africkou ženu. Obdivuji ji a jsem hrdý na to, jak poroučí arabským lídrům. Leezza, Leezza, Leezza," rozplýval se v rozhovoru pro televizi Al Jazeera v roce 2007.

O tom, jak silná byla jeho posedlost, se však svět dozvěděl až po jeho smrti v roce 2011. Rebelové tehdy v Kaddáfího rezidenci našli fotoalbum plné snímků zobrazujících Condoleezzu při jejích projevech a zahraničních návštěvách. Americká politička se poté rozhoupala k tomu, aby povyprávěla o zvláštních okolnostech výše zmíněné večeře. "Naštěstí to nebylo úplně úchylné," dodala.

Arabská média však zaujalo slovní spojení Černá květina, jímž Kaddáfí Condoleezzu označil ve své písni. V arabštině jde prý o dvousmysl, který může vyjadřovat také "cizí vůdkyni, o které mívám nemravné sny".