Vědci rozluštili záhadu mumie Ginger: Starověká detektivka dostala jasný konec

Vědci rozluštili záhadu mumie Ginger

Vědci rozluštili záhadu mumie Ginger

Foto: Shutterstock.com

Na konci 19. století objevil W. Budge v písečných hrobech egyptské pouště šest přirozeně mumifikovaných těl. Jedno z nich je od roku 1901 vystaveno v Britském muzeu. Až po téměř šesti tisíci letech forenzní specialisté odhalili tajemství, která dlouhá léta skrývalo.

Gebeleinský muž

Pracovník oddělení egyptologie Britského muzea W. Budge objevil mumifikovaná těla v jednom mělkém hrobě na neznámém místě poblíž Gebeleinu. Těla ležela na boku a byla velmi dobře zachovalá díky přirozené mumifikaci horkým a suchým pískem. Pocházejí z předdynastického období starověkého Egypta a byla pohřbena 3 600 let před naším letopočtem, možná 3 700. První vykopané tělo pak bylo vystaveno v muzeu pod číslem EA 32751. Desetiletí se mu kvůli jeho barvě vlasů říkalo Ginger – ryšavý. Dnes se jeho přezdívka z důvodu etických zásad nepoužívá a je tak známý jako Gebeleinská mumie nebo Muž z Gebeleinu. Je to nejstarší zachovalá egypská přírodní mumie na světě.

Záhada Tollundské mumie

Záhada Tollundské mumie: Proč se muž, kterého zavraždili, šťastně usmívá

Vzácný exponát

Přirozeně mumifikované tělo Muže z Gebeleinu je vzácný nález nejen kvůli svému stáří. Při balzamování Egypťanů byly z mrtvého těla odstraněny vnitřní orgány a mozek, u tohoto muže byla naděje, že zůstaly v těle. Mohly poskytnout poznatky o jeho životě a zároveň i obrázek o prostých Egypťanech. Muž měl na těle patrné bodné rány, které, jak se předpokládalo, utrpěl v boji. Před několika lety se proto muzejní pracovníci rozhodli nechat jeho tělo důkladně prozkoumat technologiemi 21. století a zjistit něco o jeho životě i příčině smrti.

„Ginger“ v rukou specialistů

V září roku 2012 pečlivě zabalený slavný exponát Britského muzea po více než sto letech poprvé opouští svůj domov ve výstavní síni č. 64. Je opatrně naložen do dodávky a míří do nemocnice Cromwell k forenzním specialistům. Jako přirozená mumie je první na světě zkoumán pomocí počítačové axiální tomografie (CAT) a pak jako trojrozměrný obraz podstupuje virtuální pitvu. D. Antoine, odborník na lidské ostatky vysvětluje: „Virtuální pitevní stůl nám umožnil prozkoumat údaje z CAT a zcela zřetelně představit kostru a vnitřní orgány, což při použití jiných metod není vždy možné.“ Specialisté si ho mohli otáčet, sceny jeho těla zvětšovat a virtuálně provádět řezy, prohlížet si jeho vnitřní orgány a mozek. A viděli to, co před tím žádný kurátor ani návštěvník vidět nemohl. Stali se tak nepřímými svědky vraždy. (viz video)

Zdroj: Youtube

Mladý Egypťan zákeřně bodnut do zad

Specialisté díky těmto technologiím zjistili, že dle vývoje kostí byl tento Egypťan mladý, zemřel ve věku 18 až 21 let. Nebyl to žádný houžvička, byl velmi dobře vyvinutý a svalnatý. Bodné rány, které utrpěl, nejevily žádné známky hojení, je zřejmé, že zemřel bezprostředně po svém zranění. Nebyla nalezena žádná obranná zranění a byl bodnut do zad, nejspíš když vykonával svou každodenní práci, jak se specialisté domnívají. Proto jsou naprosto přesvědčeni, že byl zavražděn úkladným vrahem, který mu zasadil smrtelnou ránu těsně pod levou lopatku. Silný úder rozštípnul žebra a úlomky se zabodly do měkkých tkání, poranily levou plíci a cévy. Vrah použil měděnou čepel nebo opracovaný křemen dlouhý přes dvanáct centimetrů. Je zcela jisté, že egyptský mladík útok nečekal. Vraha a jeho motiv ani ten nejlepší detektiv ani nejnovější technologie neodhalí. Jisté je, že jednou ranou ukončil život egyptského mladého muže, kterého v Britském muzeu shlédly stovky tisíc návštěvníků. Muž z Gebeleinu je nejslavnějším a nejobdivovanějším exponátem Britského muzea.

Ojcow

Holčička s ptačí lebkou v ústech: Vědci zkouší rozluštit tajemství starého hrobu

Zdroje: www.dailymail.co.ukwww.telegraph.co.ukgalnet.fandom.com