Mumifikace se v té době prováděly u čínské šlechty poměrně běžně, protože se věřilo, že člověk může žít věčný posmrtný život pouze s perfektně zachovalým tělem. Zdaleka ne ve všech případech se však proces konzervace zdařil. "Ti nejbohatší se nechávali pohřbít v nefritových rakvích, nebo dokonce v nefritovém brnění, doufajíce, že drahý kámen jejich těla ochrání před rozkladem lépe než co jiného. To byl ale omyl," vysvětlil novozélandský vědec Charles Higham, který nalezenou mumii podrobně zkoumal.

Jako by zemřela zcela nedávno

Xīn Zhuī, přezdívaná lady Dai, k nejvyšší šlechtě nepatřila a rakev z drahokamů si dovolit nemohla. Její balzamovači zvolili levnější metody, jak její tělo uchovat navěky, a strefili se s nimi do černého. Lady Dai si po dva tisíce let zachovala jemnou a pružnou kůži, vlasy, obočí i chloupky v nose. Kdyby náhle obživla, byla by stále schopna hýbat končetinami. V cévách vědci našli krev skupiny A i krevní sraženiny, které poukázaly na příčinu smrti: žena očividně zemřela na infarkt. Sraženiny však zdaleka nebyly jediným zdravotním problémem, jakým trpěla. Patologové u ní odhalili vysoký tlak a cholesterol, žlučové kameny a onemocnění jater. "Nejspíš se hodně přejídala a málo se hýbala," míní Charles Higham. "Žila pohodlný život obletované šlechtičny a smrt ji zastihla krátce po jedné hostině už v padesáti letech."

Vzhledem k tomu, že se v žaludku a střevech našlo 138 nestrávených melounových semínek, známe i potravinu, na které si lady Dai pochutnávala těsně před smrtí. Otázkou zůstává, jak se jejím balzamovačům ve 2. století podařilo odvést tak úspěšné dílo, že mu ve své době nebylo rovno ani v Číně, ani jinde ve světě.

Záhadná konzervační kapalina

Šlechtična našla poslední místo odpočinku zhruba 12 metrů pod zemí, uložena do nejmenší ze čtyř cypřišových rakví, které byly poskládány do sebe jako ruská "babuška". Rakve byly natřeny ochranným lakem a ze všech stran obklopeny vrstvou uhlí a kaolinu, což je ochránilo před vzduchem a vlhkostí. Sama zemřelá pak byla zabalena do deseti vrstev hedvábí a naložena do 80 litrů kapaliny, jejíž složení dnešním vědcům zůstává neznámé.

Zjistilo se jen, že kapalina měla mírně kyselou reakci a zřejmě obsahovala hořčík a rtuť. Přesný recept starověkých balzamovačů na zázračnou konzervační tekutinu však vědci nejsou schopni sestavit.

Milovala labutě - na talíři

O smrti lady Dai toho nicméně pořád víme mnohem více než o jejím životě. Jejím manželem byl vysoce postavený státní úředník Li Kang, markýz z Dai, jehož ostatky se nalezly ve stejné hrobce, i když v nezměrně horším stavu. Spolu s manželi tu byl pohřben ještě jeden muž, zřejmě jejich syn. Více toho ale o lady Dai vystopovat nelze, když pomineme její zálibu v dobrém jídle. Aby snad v záhrobí netrpěla hlady, pozůstalí jí uložili do hrobky bohaté zásoby jejích oblíbených potravin, včetně labutí a dalších ptáků. Nechali jí zde dokonce i kuchařskou knihu, podle níž si mohla připravit všechny chody tak, jak na ně byla zvyklá. A protože se ráda parádila, pohřbili s ní také sadu kosmetických přípravků. Vědci odhadují, že lady Dai musela být v mládí opravdu krásná. S přibývajícím věkem ale přibrala řadu kilogramů, které jí výrazně zkrátily život.

Zdroje: www.discovermagazine.com, allthatsinteresting.com, www.history101.com