Mezi 150 bronzovými soškami objevenými při nejnovějších nálezech je i jeden zcela unikátní nález. Patří "Imhotepovi", který ve svém měřítku způsobil "revoluci", a to nejen v architektuře starověkého světa.
Imhotep, který žil ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, postavil Džoserovu stupňovitou pyramidu, jednu z nejstarších ve starověkém Egyptě. Působil jako vezír, kněz, architekt a mudrc. Později se stal bohem lékařství. Další objevené sošky zobrazují různé bohy a bohyně včetně Bastet, Anubise, Osirise, Amunmeena, Isis, Nefertum a Hathor, jak uvedlo ve svém prohlášení ministerstva cestovního ruchu a starožitností.
Sedmimetrový "tajemný" vzkaz
Uvnitř jednoho sarkofágu tým našel nedotčený a zapečetěný papyrus. Ten byl následně převezen do laboratoře Egyptského muzea v centru Káhiry k úplnému restaurování a studiu, aby se zjistilo, co ukrývá.
Papyrus, jehož délka se odhaduje na sedm metrů, pravděpodobně obsahuje kapitoly z Knihy mrtvých, sbírky pohřebních textů složených ze zaklínadel, které Egypťané používali k provázení mrtvých podsvětím.
Bylo také objeveno nejméně 22 pohřebních studní s 54 dřevěnými rakvemi z období Nové říše, která vládla Egyptu přibližně mezi lety 1570 př. n. l. a 1069 př. n. l. Nalezeny byly také starověké hry, sochy a masky. Na nedalekém nalezišti archeologové odkryli chrám královny Neit, manželky krále Tetiho, prvního krále šesté dynastie, která vládla Egyptu od roku 2323 př. n. l. do roku 2150 př. n. l..
Podle egyptského ministerstva cestovního ruchu a starožitností zůstaly zdobené sarkofágy neotevřené od doby, kdy byly uloženy poblíž slavné Džoserovy stupňovité pyramidy v Sakkáře. Záběry, které ministerstvo sdílelo, ukazují barevné sarkofágy zdobené staroegyptskými hieroglyfy. Ve dvou hlubokých studnách byly nalezeny další artefakty a nejméně 28 soch, uvedlo ministerstvo. Byly také objeveny zapečetěné dveře, u nichž se předpokládá, že se za nimi mohou skrývat další mumie, uvedl první ministr pro starožitnosti a cestovní ruch Khaled el-Anany a dodal, že artefakty jsou ve výborném stavu zachování a příští rok budou vystaveny ve Velkém egyptském muzeu. Mnohé z nich mají dokonce neporušený nátěr či zlacení. Předměty, které jsou staré 2500 tisíce let tak na svůj věk vůbec nevypadají.
Překvapivý "poklad" je jistě cetou k dalšímu poznání starověké civilizace, která, jak se zdá, před námi stále skrývá mnoho nepoznaného. Sarkofágy budou převezeny do Velkého egyptského muzea, které úřady po opakovaných odkladech chtějí otevřít v blízkosti káhirských pyramid v Gíze ještě letos. Doufají, že nové muzeum kromě archeologických objevů z posledních let pomůže oživit životně důležitý turistický průmysl v zemi.
Náhorní plošina Sakkára je součástí nekropole starověkého egyptského města Memfidy. V 70. letech 20. století byla dokonce zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a její součástí jsou i proslulé pyramidy v Gíze. Nacházejí se zde také hrobky vytvořené v průběhu tisíců let mezi 1. dynastií (2920 př. n. l.-2770 př. n. l.) a koptským obdobím (395-642).
Zdroje:
