Při vykopávkách egyptsko-německého týmu z univerzity v Tübingenu byl v Sakkáře nalezen tajemný sarkofág, který je jen dalším objevem ve staroegyptském městě mrtvých. Na tomto místě byly již odkryty elitní mumie, nádoby s orgány i rozsáhlý hrobový komplex s pohřebními komorami. Vrcholným nálezem pak byla mumifikační dílna, která byla objevena v roce 2018. Stavba patří do období 26. dynastie (664-525 př. n. l.). V dílně byly nalezeny stovky popsaných mumifikačních pohárů a nádob; očistná budova, kde byly mumie připravovány k závěrečnému pohřbu, a společná studna, která má šest hrobek a kde bylo pohřbeno 54 mumií.
Mumifikační dílna byla ukryta pod 2600 let starou kamennou zdí a postavena na konci 30 metrů hluboké studny. Na stejném místě se poté na úpatí Unasovy pyramidy objevila nová pohřební komora.
Kdo byla Didibastett?
V útrobách této pohřební komory byl nalezen tajemný sarkofág a v něm se skrývala rakev ženy jménem Didibastet. Tato žena byla pohřbena se šesti kanopickými nádobami, kam byly uloženy orgány zemřelého. A to je právě ta záhada – obvykle byly tyto kanopické nádoby čtyři, nikdy ne šest. Čtyři nádoby proto, že staroegyptské zvyklosti jsou o tom balzamovat plíce, žaludek, střeva a játra zemřelého. Ty jsou potom uloženy do čtyř nádob pod ochranu čtyř bohů, uctívaných jako čtyři Horovi synové - Kebehsenuf, Imset, Duamutef a Hapi. Jejich jména se objevovala na víčkách pohárů v souladu s orgánem, který měl každý z nich přidělen. Kebehsenuf se staral o střeva, Imset o játra, Hapu o plíce a Duamutef o žaludek.
V případě tajemné Didibastet však i zbylé dvě nádoby obsahovaly stopy po lidské tkáni. Bylo tak zjištěno díky počítačové tomografii (CT), tudíž se vědci domnívají, že Didibastet prodělala speciální formu mumifikace, která zachovala ne čtyři, ale šest jejích tělesných orgánů. Zbylé dva orgány jsou stále v identifikaci.
Proč byla v případě Didibastet udělána výjimka, je asi důkaz jejího socioekonomického postavení.
"Žádné další podobné případy balzamování jsme nenašli. Ve skutečnosti bylo mnoho jedinců, kteří se objevili ve společné pohřební studni mumifikačního komplexu, pohřbeno s jedinou sklenicí, vyrobenou z hlíny, nikoli z alabastru," říká Ramadán Badrí Husajn, ředitel německo-německé mise univerzity v Tübingenu. "Zřejmě šlo o případy mnohem méně bohatých klientů, než byla Didibastet."
V Sakkáře jsou neustále nalézány neuvěřitelné objevy.
Kdo sdílel komoru s Didibastet?
Nově objevená pohřební komora obsahovala čtyři špatně zachovalé dřevěné rakve. Po prozkoumání textů v pohřebních komorách na rakvích a sarkofázích vědci pojmenovali kněžky a kněze tajemné hadí bohyně, známé jako Niut-šaes, jejíž sláva dosáhla vrcholu v době 26. dynastie a jed dokonce možné, že v Memfidě, správním hlavním městě starověkého Egypta, měla velký chrám.
Na dokument o nejznámějších bozích a bohyních ve starém Egyptě se podívejte zde:
Podle indicií byli kněží Niut-šaes pohřbíváni společně, takže se archeologové domnívají, že další rakve patří právě egyptským přistěhovalcům, kteří byli kněžka a kněz Niut-šaes. Jejich tituly, Ajput a Tjanimit, byly běžné u libyjské skupiny, která se v Egyptě usadila od 22. dynastie.
Starověký Egypt byl multikulturní společností, která přijímala uprchlíky z různých částí starověkého světa, včetně Řeků, Libyjců a Féničanů.
Díky metodě rentgenové fluorescencie byla zjištěna na tváři kněžky pozlacená stříbrná maska.
Kněžka se stříbrnou maskou
Nakonc se skutečně touto neinvazivní metodou potvrdilo, že mumie kněžky měla na obličeji masku s tváří bohyně Niut-šaes. Stříbro bylo shledáno velmi kvalitním - 99,07 procenta čistoty stříbrné masky, což je více než 92,5 procenta stříbra Sterling Silver.
Kněžka jménem Ajput byla pohřbena v kamenném sarkofágu vytesaném do tvaru člověka. Tento styl pohřbívání se jmenoval antropoid.
Obal mumie byl potažen dehtem nebo pryskyřicí, takže měla tmavou barvu. Zlatostříbrná maska je vůbec první, která byla v Egyptě nalezena od roku 1939, a třetí z těchto masek, která byla kdy v Egyptě nalezena.
Zdroje:
