Podívejme se na naleziště, kde archeologové objevili spoustu záhadných nálezů. Ptolemaios II, syn generála Alexandra Velikého Ptolemaia I, založil v západní Alexandrii chrám Taposiris Magna kolem roku 280 př. n. l. Název místa lze přeložit jako "velký Osirisův hrob". Egyptské pověsti navíc říkají, že zde bylo pohřbeno tělo boha. Mezi zdmi Taposiris Magna pak stála řada chrámů zasvěcených Osiridovi a Isidě, bohyni uzdravování, která byla zároveň jeho manželkou a sestrou. A právě v tomto chrámu učinili archeologové zajímavé objevy.
egyptské sbírky Britského muzea v Londýně.
Mezi nimi byla i mumie s jazykem ze zlata. To svědčí o tom, že chrám patřil mezi náboženská místa uctívající boha podsvětí. Amulet vyrobený ze zlaté fólie měl tvar jazyka a byl asi vložen do úst zesnulého. Tato zpráva se objevila poprvé v prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a starožitností. Egyptský tisk pak prohlášení rozšířil s tím, že vědci v Alexandrijském národním muzeu nyní zkoumají dva takové amulety ze zlaté fólie a také osm zlatých plátků představujících listy věnce.
Důmyslná náhrada jazyka
Tyto artefakty objevili archeologové provádějící vykopávky v chrámu Taposiris Magna. Jednalo se o překvapivý objev 2000 let staré mumie se zlatým jazykem. Tehdy se totiž věřilo, že při setkání zemřelého s bohem podsvětí Osirisem potřeboval zemřelý nějaký způsob, jak s božstvem komunikovat. U nalezené mumie se proto možné jednalo o náhradu jazyka, který jedinci za života možná chyběl. Důmyslná náhrada ze zlata mu tak měla přirozený jazyk nahradit.
Nekončící nové objevy
A záhad bylo na tomto nalezišti odkryto více. Archeoložka Kathleen Martinezová z univerzity v Santo Domingu ve svém prohlášení uvádí, že dvě z nejvýznamnějších mumií nalezených na lokalitě byly zabaleny do pozlacené kartounky. Jedná se o omítnutou vrstvu plátna nebo papyru. Zatímco jedna z mumií měla zlaté ozdoby s vyobrazením Osirise, druhá měla na hlavě rohatou korunu s vyobrazením kobry a náhrdelník se sokolem, symbolem boha Hora.
Během posledních deseti let na stejném místě Martinezová a její kolegové našli řadu důležitých archeologických nálezů, jako například pohřební masku ženy s téměř celým tělem, sochy zobrazující osoby pohřbené na tomto místě a osm mramorových masek. V témže chrámu byla již dříve objevena skrýš mincí s vyraženým obličejem Kleopatry, což naznačuje, že Egypťané používali chrámy v době její vlády.
Díky tomu, že většina pozůstatků zde nalezených byla velmi dobře zachovalá, není jednoduché určit, kdy tito lidé zemřeli. Pravděpodobně buď za dynastie Ptolemaiovců (304 až 30 př. n. l.), nebo v počátcích římské vlády, která začala Kleopatřinou smrtí v roce 30 př. n. l. Proto je možné doufat, že další výzkumy přinesou nové závěry, jež nám pomohou objasnit tuto zlatou dobu.
Zdroje: www.businessinsider.in, www.bbc.com
