S myšlenkou, že to, jak vidíme barvy, je ovlivněno jejich okolím, přišel profesor meteorologie Wilhelm von Bezold. Tohoto faktu si všiml, když vybíral koberce do svého domu. Uvědomil si, že červená barva se v kombinaci s černou zdála mnohem tmavší, než když ji umístil k bílé.

Jedná se o jeden z nejzákladnějších optických klamů, s nímž se denně setkáváme. Barvy se ve své podstatě totiž nemění. Náš mozek ale říká něco jiného. On rozhoduje, zda vidíme růžovou, lososovou nebo oranžovou. Navíc vizuální vjem vyhodnocuje v závislosti na okolí.

Munkerova optická iluze

Podobný vizuální trik se nazývá Munker-Whiteova iluze. Kombinuje dva prvky: Objekt a pruhy překrývající celý obrázek. Tvar ani barva objektu se nemění. Na základě toho, jaký odstín je v pozadí a jaký překrývá, nám ale připadá, že ano.

Zdroj: Youtube

„Klam je založený na tom, že si jako první všimneme tvaru a až pak barvy,” vysvětluje profesor inženýrského vzdělávání na Texaské univerzitě v El Pasu David Novick. „Proto řada zelených, červených a modrých pruhů protínající koule deformují naše vnímání jejich skutečného odstínu.”

Ošálený mozek

Odborníci stále netuší, proč se necháme tak snadno oklamat. Někteří si myslí, že optická iluze probíhá již během vizuálního zpracování, kdy světlo dopadá na sítnici. Další předpokládají, že chyba nastává až v době, kdy informaci zpracovává mozek. 

„Ať už je přesná příčina jakákoli, je zábavné si s tím hrát,” říká Novick. Zjistil, že iluzi vnímáme intenzivněji, když jsou koule ve 3D než ploché. „Kromě toho, pokud vyberete barvy pruhů z opačného spektra, například červenou a zelenou, navzájem se vyruší, takže tvary budou vypadat jako bílé nebo šedé.”

Munker-Whiterův klam ale funguje i případě černé a bílé barvy. Když položíte dva šedé obdélníky do černobílé mřížky, bude se vám zdát, že v levé části je odstín tmavší než v pravé.

Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.livescience.com, www.gizmodo.com, www.psychvarsity.com