Chemicky primitivní uhlíkatý chondritový meteorit obsahuje 90 různých aminokyselin, přičemž na naší planetě se od přírody nachází pouze 19 z nich. Není proto divu, že je právě tento vesmírný objekt zkoumán snad nejvíce ze všech. Vědce nepřestává překvapovat ani po 50 letech výzkumu. Díky pokročilé technologii v něm objevili částice starší než samo Slunce.

Nejstarší na Zemi

Takzvaná "presolární zrna" vznikla zhruba před 7 miliardami lety, což je o celé 2,5 miliardy let dříve, než se zformovala naše sluneční soustava. "Jde o nejstarší pevné materiály, jaké kdy byly nalezeny, a mohou nám napovědět, jakým způsobem se v naší galaxii formovaly hvězdy. Je to skutečný hvězdný prach," říká Philipp Heck, kurátor muzea Field v Chicagu, kde je většina fragmentů meteoritu uložena.

Presolární částice jsou do vesmíru vyvrženy umírající hvězdou v poslední fázi její existence. Poté se mohou připojit k jinému tělesu - planetě, hvězdě, měsíci nebo třeba k meteoritu. Jejich stáří vědci určují na základě měření neonových izotopů, které prozradí, po jakou dobu byla částice vystavena kosmickému záření.

Podivná vůně

Izolování jednotlivých zrn však představuje zdlouhavý proces. "Nejprve musíme úlomky meteoritu rozdrtit na prášek," popisuje svou práci spoluautorka studie Jennika Greer. "Jakmile se všechny částečky od sebe oddělí, vznikne jakási pasta se zvláštní štiplavou vůní - připomíná to zkažené arašídové máslo. Nakonec se pasta rozpustí v kyselině, aby se izolovala zrna," vysvětluje odbornice.

Na podivný zápach upozornili i obyvatelé oblasti, do které meteorit dopadl. Záhadné vesmírné těleso prý tehdy bylo cítit všude kolem. Kromě arašídového másla odér svědkům připomínal také kompost nebo vařené kapustičky.

O neobvyklé vůni meteoritu krátce pojednává anglické video:

Zdroj: Youtube

Stářím přes 5 miliard let se nicméně může pochlubit jen asi 10 procent izolovaných částic - většinu tvoří zrna pocházející z doby před 4,6 až 4,9 miliardami lety. I to je ale pro odborníky zajímavé zjištění. "Znamená to, že v době před zrodem Slunce panovalo v naší galaxii období zvýšené aktivity, kdy hvězdy vznikaly s mnohem větší intenzitou. To je zřejmě hlavní výsledek naší studie," doplnil Philipp Heck.

Zdroje: www.reuters.com, www.forbes.com, www.ksl.com