Archeologové v ruském Muromu narazili na pozoruhodný objev - poklad z první čtvrtiny 10. století, který nabízí fascinující pohled na život a tradice tohoto kmene. Kmen Muroma, známý svým historickým významem, zanechal po sobě poměrně málo stop, z nichž většina zůstala zachována zejména na pravém břehu řeky Oky.
Společná expedice Nižněnovgorodské státní historicko-architektonické muzejní rezervace a Archeologického ústavu Ruské akademie věd však odhalila pohřebiště, které trochu poodhalilo tuto záhadnou kulturu.
Video přímo k tématu se nám nepodařilo objevit, proto alespoň nabízíme něco zajímavého o bobrech, v češtině:
Podivné hroby respektovaly tzv. inhumaci
Vykopávky, které zpočátku čelily hrozbě nelegálních výkopů, nakonec odhalily řadu dvanácti různorodých hrobů. Jedenáct z nich se řídilo starověkým rituálem inhumace, při němž byly hlavy zemřelých orientovány na sever - tradice, která se později u Slovanů vyvinula tak, že hlavy směřovaly na západ.
Co tyto nálezy odlišuje, jsou pozoruhodně zachované otisky křížových úhelníků po obvodu hrobů, které naznačují zajímavý aspekt pohřebních zvyklostí kmene Muroma, možná související s nosítky umístěnými v hrobech.
Hrobky byly plné zajímavých artefaktů
Hrobky obsahovaly převážně mužské ostatky, čtyři ženské ostatky a dva hroby byly dvojhroby. Mužské hroby poskytly bohatý sortiment artefaktů, včetně oštěpů, seker, krumpáčů a mincí. V jednom konkrétním hrobě se nacházel měšec s kompletní mincí a půlkou dirhamu, zatímco v dalších byly dva dirhamy položené na úrovni pasu zemřelého.
Pozoruhodné je, že jeden hrob pravděpodobně patřil vysoce postavené osobě, protože obsahoval řadu cenných předmětů. Kromě zbraní, jako jsou sekery, oštěpy a nože, obdržel zesnulý nádobí, včetně barevného kovového kotlíku a hliněného hrnce, spolu s četnými bohatými dary. Mezi poklady byly i dámské šperky, například detaily z muromské čelenky, chrámové prsteny, náramky a ozdoba určená výhradně šlechtě - nákrčník s glazurou. Překvapivě se po staletí dochovaly zbytky oděvu jednotlivce, včetně opasku s destičkami z bílého kovu a zlacením, čtyř bronzových náramků, dvou stříbrných prstenů, ševcovského šperku a amuletu z medvědího drápu.
Taška z bobřího ocasu
Snad jedním z nejzajímavějších nálezů byla taška vyrobená z bobřího ocasu, zavěšená na opasku a obsahující křemínek a dva dirhamy. Ženské hroby byly bohužel vypleněné nelegálními kopáči, takže informace o těchto osobách zůstaly omezené. Badatelé však objevili zbytky ženské pokrývky hlavy s přívěsky a chrámovými kroužky, charakteristické pro pozdní muromskou kulturu.
Všechny hroby pocházejí z krátkého období mezi lety 902 a 917, což naznačuje, že kmen Muroma na pravém břehu řeky Oky měla značné kontakty se sousedními regiony a zapojila se do mezinárodního obchodu. Mnoho záhad obklopujících tuto starobylou kulturu však zůstává nevyřešených a archeologové touží odhalit další tajemství ze zajímavé muromské minulosti.
Podobná taška byla nalezena v Mongolsku
Zajímavé je, že podobný nález archeologové odkryli i v Mongolsku. Mongolská akademie věd označila zajímavý artefakt jako "shiren havtaga", kožená taška objevená v roce 2008 v odlehlých západních končinách Mongolska.
Také tato taška je vyrobená z bobřího ocasu a byla nalezená v jeskynním pohřebišti nacházejícím se v pohoří Chonot, Bulgan sum, provincie Khovd, které leží v nadmořské výšce 1359 metrů. Tato taška, vyrobená v letech 1020-1210, byla zručně zhotovená ze zpracované zvířecí kůže a měla rozměry 10x10x3 cm. Pozoruhodná je výrazná struktura kůže, která jasně naznačovala, že materiál použitý na tento artefakt pochází z ocasu dospělého bobra.
Chybně označený nález
Podobnost pak vykazuje ještě jeden artefakt, který však němečtí archeologové v katalogu výstavy Bonner (Vogel, 2012) a mongolští badatelé (Batsukh & Batbayar, 2014) označili chybně. Nesprávně předpokládali, že jiná nalezená taška byla zhotovena z kůže ryby, konkrétně hadohlavce Channa argus, který se vyskytuje v povodí řeky Amur. I tento objev byl však učiněn v oblasti, kde se dodnes daří ohroženým euroasijským bobrům poddruhu Castor fiber birulai. Tito bobři jsou v současné době chráněni Červenými knihami Mongolska, Číny a Republiky Tyva.
Pozoruhodný archeologický nález slouží jako přesvědčivý důkaz dvou významných poznatků:
Artefakt podtrhuje trvalou praktickou hodnotu materiálů pocházejících z bobrů u kočovných komunit obývajících tuto oblast. Bobří suroviny měly v průběhu dějin trvalý význam a sloužily k různým užitkovým účelům.
Přítomnost bobřích derivátů v oblasti horního toku Irtyše, kde se poddruh Castor fiber birulai stále vyskytuje na území Mongolska, Číny a Ruska, naznačuje pozoruhodnou populační stabilitu. Tato stabilita přetrvává již nejméně jedno tisíciletí, což poukazuje na odolnost a vytrvalost těchto původních populací bobra.
Zdroje: nejlepsi.zvireci-psycholog.cz, www.researchgate.net/publication/327791950
