Japonské musume neboli dočasné manželky, jak se jim také přezdívalo, nebyly rozhodně vysoce postavené kurtizány, ale spíše chudé ženy. Slovo musume přitom v japonštině znamená dcera. Ty zejména v 19. století poskytovaly sexuální služby zahraničním námořníkům, obchodníkům a diplomatům v Nagasaki, coby hlavním přístavu země.
Dočasná manželka coby forma obživy
Japonsko bylo po mnoho staletí uzavřenou zemí, takže když se konečně světu otevřelo, bylo hojně vyhledáváno zejména pro obchodní činnost. Cizinci mohli v přístavu v Nagasaki zakotvit a našli zde vše, co potřebovali. Alkohol tekl proudem, hazardním hrám se mohli oddávat po celý den, stejně jako si užívat v místních pro ně exotických nevěstincích.
Právě v rámci těchto sužeb bylo možné si i dočasně pronajmout ženu. Tyto dočasné manželky neboli musume byly obvykle ženy z chudých poměrů, které zoufale potřebovaly peníze a mnohé se k prostituci uchýlily jako k prostředku k přežití, tedy aby pomohly sobě anebo rodině. Na rozdíl od gejš neuměly hrát na hudební nástroje, neovládaly um konverzace ani netančily nebo nepsaly poezii. Za jejich služby navíc mohl zaplatit i průměrně movitý člověk. Ani pronajmutí přístavního domu nebylo pro „dočasnou rodinu“ nedostupné.
Pro námořníky vítané zpestření
Musume tedy byly naprostým opakem ceněných gejš. Nebyly v japonské společnosti vysoce ceněny a pohlíželo se na ně s despektem. Byly považované za osoby stojící mimo tradiční společenskou hierarchii a kromě schopnosti poskytovat sexuální služby měly jen malou nebo žádnou hodnotu.
Nutno ale říci, že i přesto hrály musume důležitou roli v životě zahraničních námořníků, kteří často trávili měsíce nebo dokonce roky na moři a potřebovali společnost a zábavu.
Mezi nejčastější návštěvníky Nagasaki patřili ruští námořníci a obchodníci, kteří zde měli dokonce vlastní předměstí zvané Inasamura. V roce 1870 zde žilo 500 námořníků z fregaty Askold, která ztroskotala u japonského pobřeží. Japonci se k námořníkům chovali dobře, a dokonce jim dovolili otevřít si pitný podnik zvaný "Kronstadt".
Dočasné rodiny a mezinárodní manželství
Kromě Rusů však v Inasamuru žili i obchodníci, zaměstnanci přístavu a celníci. Místo to bylo velmi rušné, protože zde mnoho lodí doplňovalo zásoby anebo jezdily do doků pro jednoduché opravy. Protože zde ale muži a ženy vlastně dočasně žili, z jejich svazků začaly vznikat první mezinárodní rodiny.
Na zapomenutou ruskou komunitu v Číně se podívejte díky tomuto videu:
Musume byly k dispozici k pronájmu v nevěstincích a čajovnách v zábavních čtvrtích Nagasaki, což byly vymezené oblasti měst nebo obcí, kde byla prostituce legální a regulovaná. Musume se obvykle najímaly na několik dní nebo týdnů, během nichž poskytovaly sexuální služby a dělaly svým klientům společnice. Zajímavé ale je, že když bylo manželství jen dočasné, bylo zcela legální. Navíc Japonky byly vyhlášeny jako vynikající a starostivé manželky, které se o své mořské vlky výborně staraly. Rusové na nich oceňovali i to, že nebyly svázány křesťanskými konvencemi.
Lásky i tragédie
I když se to nestávalo často, někdy mezi páry skutečně vznikla láska a pevné pouto, jinak však musume neměly problém přecházet od jednoho dočasného manžela ke druhému. Když se páry však skutečně zamilovaly, z nešťastné lásky bylo zdokumentováno i několik sebevražd.
Dokonce i některé známé politické osobnosti se dostaly do podobného svazku. Příkladem je velkokníže Alexandr Michajlovič, vnuk císaře Mikuláše I., který měl v Nagasaki svou japonskou manželku, o níž dokonce napsal i ve svých pamětech. Kimono se stalo jeho oblíbeným oděvem, a jak napsal, jeho japonská manželka jej nikdy nezklamala.
pictolic.com, en.wikipedia.org/wiki/Prostitution, japaneseparticlesmaster.xyz
