Brutalita

Rekonstruovat obličej s brutálním zraněním se může zdát velmi morbidní. Účelem rekonstrukce nebylo potěšit fanoušky děsivých válečných scén. Málokdo si ale dokáže představit skutečné utrpení válečníků, ať se ho režisér pro filmové plátno snaží vykreslit co nejpůsobivěji. Dle odborného grafika Moraese jeho rekonstrukce lidem přibližují realitu války. Říká: „Tyto snímky jsou velmi působivé. V dnešní době probíhá ve světě několik konfliktů a my většinou pozorujeme scény zpovzdálí, aniž bychom tušili, co se děje s bojujícími.“

Masové hroby

Každý střet zbraní je krvavý, to bezesporu. O to krvavější je, když proti sobě stojí naprosto nevyrovnané síly. Jako dne 22. července 1361, kdy se 2 500 dobře vycvičených žoldáků, které vedl král Valdemar IV. Dánský (Atterdag), vylodilo na švédském ostrově Gotland. Panovník si chtěl po dobytých Skåne a Ölandu podrobit další území. Během tažení na hlavní město Visby se mu na odpor neúspěšně postavili gotlandští farmáři. Jejich zmasakrovaná těla byla objevena za hradbami Visby v roce 1905. Od té doby bylo masových hrobů odkryto celkem pět a v nich 1 800 těl těch, kteří bránili svou půdu před dánskými dobyvateli.

Zdroj: Youtube

Gotlandský bojovník ožívá

Dle historiků se na odpor proti dánským dobyvatelům postavilo asi 2 000 nevyzbrojených mužů. Archeologické nálezy ostatků v masových hrobech ukazují, že nejméně třetina obětí byli nemohoucí starci, děti a nezletilí muži. Zranění, jako odseknuté končetiny, hluboké mnohačetné rány a opakované údery do hlavy, které prolomily lebku, svědčí o naprosté brutalitě dobyvatelů (viz video). Mezi zraněnými byl i mladík, kterému nepřítel rozštípnul sekerou ústa a nos. Kromě toho měl další rány na levé tváři a nad levým okem způsobené úderem nějaké tyčové zbraně.

Pan Moraes zrekonstruoval tvář právě tohoto mladého bojovníka na trojrozměrném modelu lebky, kterou vymodeloval ze skutečné lebky vystavené ve Švédském historickém muzeu ve Stockholmu. Po jejím vytvoření na ni vyznačil body měkkých tkání a kůže. „Pro doplnění dat jsme importovali CT snímek živého dárce a deformovali kosti a měkké tkáně z CT snímku tak, aby odpovídaly přibližnému obličeji. S definovaným základním obličejem jsme aproximaci dokončili a vygenerovali nejvědečtější obrázek v odstínech šedé, se zavřenýma očima a bez vlasů.“ Obrázek je pouze odhad jeho podoby, velikost nosu, úst a očí, ani jejich barvu, stejně jako barvu vlasů a kůže nelze dle lebky určit. Jak Moraes vysvětlil: „Je těžké to odhadnout pouze na základě lebky.“ Pro velikost obličejových rysů vycházel z dobových předloh a statistických údajů. Barvu a pleť zvolil Moraes sám.

Osud smutnější než smutný

Konečná rekonstrukce je tak přibližnou podobou mladého gotlandského bojovníka ve chvíli, kdy padnul. Dle historiků nelze odhadnout, zda právě strašlivý úder sekerou byl smrtelný. I Moraes k tomu uvedl: „… jistě by takové zranění nebylo snadné ošetřit, vzhledem k roku a realitě v době, kdy bylo způsobeno.“ Obyvatelé Visby se po této strašné bitvě vzdali, aby zabránili dalšímu krveprolití. Dánský král si vymohl vysoké výkupné a Gotland prohlásil za své území.

O vlastnictví ostrova se Dánsko a Švédsko přely až do roku 1645. Na konci třicetileté války Dánsko prohrálo ve dvouleté Torstensonově (Hannibalově) válce a ostrov se opět stal švédským.

Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.express.co.uk, www.dailystar.co.uk