Velké zklamání vědců: Muž se železnou maskou nebyl král, ale bezvýznamný člověk

Jarouš M Komořanský | 16. 4. 2022

Legenda kolem tajemného muže se železnou maskou může být mnohem zamotanější, než se zdálo. Ač jeho identita nebyla nikdy přímo prokázána a ve hře bylo hned několik adeptů, nové skutečnosti z konce loňského roku vnášejí do celého legendárního příběhu novou příchuť. Muž se železnou maskou nebylo dvojče Krále Slunce. Naopak to byl vlastně "Nikdo" s velkým N. Masku nosil jen proto, aby se nikdo nedozvěděl, jak bezvýznamný tento člověk byl.

Ohledně identity tajemného muže se železnou maskou vznikaly filmy, knihy i odborné debaty. V popředí zájmu nebyla ani tak jeho maska – nikoli železná nebo zlatá konstrukce, jako spíše sametová rouška, kterou si mohl nebo nemusel nasazovat – ale spíše jeho osoba samotná. Známý zločinec, nežádoucí postava anebo obyčejný člověk? Žena jménem Josephine Wilkinsonová, historička a autorka knihy na toto téma, se domnívá, že odhalila záhadnou totožnost tohoto muže... Ta se přitom nejvíce ze všech, kdo o muži psali, blíží Voltairově pojetí.

Na video s milionem zhlédnutí o Wilkinsonové teorii se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Od králova dvojčete po obyčejného muže

Ohledně identity tajemného vězně, který si směl ve vězení říci pouze o základní potřeby a kdyby vypustil z úst cokoli jiného, měl být ihned zabit, vznikaly více či méně podivné příběhy. Mohl být nechtěným dvojčetem Ludvíka XIV., některým z vysokých hodnostářů v zemi, italským diplomatem Matthiolim, komorníkem Martinem, který chtěl údajně zabít Krále Slunce nebo skutečným nebezpečným zločincem, anebo dokonce nevinným pokorným sluhou Eustachem (navíc zde existují dokonce dva muži podobného jména).

Poslední zmiňovaný se jeví momentálně jako nejpravděpodobnější volba. A Wilkinsonové se ostatní muže, kteří mohli mít „železnou masu“, podařilo důkazy odstavit mimo hru.

František Savov: Muž se železnou maskou
Publicistika

František Savov: Muž se železnou maskou

Pokud se skutečně jednalo o Eustacha, jak poprvé vyslovil v roce 1890 francouzský právník a historik Jules Lair, byl to muž veskrze bezvýznamný, který byl v roce 1669 zatčen na příkaz krále Ludvíka. Ve vězení se mu skutečně dostávalo jen hrubého zacházení a pramalé péče, a to právě proto, že nebyl ničím významný.

Ve stejnou dobu byl v téže věznici i aristokrat Nicolas Foucquet, padlý finanční superintendant, kterému se ve vězení vedlo jako v bavlnce – skvěle jedl, měl nové obleky, ale i on byl bedlivě střežen a nesměl s nikým komunikovat. Eustache nakonec skončil jako jeho komorník ve věznici.

Kdo byl Eustache a kdo koho vlastně hlídal?

Pak se ale role obrátili – protože na Eustachovi záleželo samotnému králi, nakonec to dopadlo tak, že Foucquet, sám státní vězeň, musel Eustacha hlídat - a zajistit, aby důvod jeho uvěznění zůstal neznámý. Proč, to není stále jasné, ale zřejmě šlo o jeho činnost nebo zaměstnání před zatčením. Wilkinsonové se podařilo zjistit, čemu se Eustache věnoval a proč byl zřejmě zatčen.

Hrál nepochybně roli – zřejmě i nevědomou – v kauze důležitých tajných jednání mezi anglickým králem Karlem II. a Ludvíkem XIV., kteří spolu nemohli napřímo komunikovat, proto využívali síť zvědů, včetně komorníků. Vše probíhalo ve velkém chaosu, a Eustache se stal jeho součástí. Byl tak zasvěcen do tajných a citlivých informací. Nakonec byl tedy zatčen a uvězněn na doživotí, aby nemohl prozradit, co věděl.

Po smrti svého spoluvězně Foucqueta byl vrácen do své bývalé cely a později převezen do další věznice‚ pevnosti Exilles. Společníkem mu byl bývalý druhý Foucquetův komorník, který později zemřel. V té době už ale oba muže nedokázal nikdo kvůli vězeňské mašinerii od sebe rozpoznat. Oba byli souhrnně nazýváni "pány z Dolní věže".

Nikdo už ani nevěděl, proč byl Eustache uvězněn a jeho tajemství ztratilo na významu.

Hra o moc

V té době byl však stále dozorcem ve věznici Saint-Mars, který se těšil prestiži, že je strážcem význačných vězňů. A ten nechtěl o svou pověst přijít. Ve snaze zachovat si vlastní postavení, začal zveličovat Eustachův význam. Všichni tak nadále věřili, že střeží tajného vězně. Nikdo ale nevěděl, o koho jde. Eustache tak začal lidi skutečně zajímat. Saint-Mars nedostal žádný příkaz skrývat Eustachovu tvář; ale přišel s tímto nápadem proto, aby k vězni nasměroval ještě více pozornosti.

Eustache měl být převezen do Paříže, ale pak už o něm nebylo nikdy nic známo. Poslední zmínka o něm je v zápisech správce Bastily, kde stojí, že přišel maskovaný černou sametovou maskou, která mu zakrývala horní část obličeje. Pět let po příchodu do Bastily, v roce 1703, Eustache zemřel ještě jako vězeň a byl pohřben na farním hřbitově Saint-Paul's.

Nakonec je tedy celý příběh muže se železnou maskou jen příběhem ambiciózního dozorce, který nechtěl ztratit na vážnosti. A maska, nikoli železná, ale sametová, neměla skrýt tvář známého muže, ale tvář muže neznámého, aby nevyšla na veřejnost jeho bezvýznamnost.

Bizarní, že?

Zdroje:

historytheinterestingbits.com, www.historyextra.com, dr-josephine-wilkinson.blogspot.com

Tagy Bastila dvojčata Ludvík XIV. Muž se železnou maskou Paříž věznice