O mnohých verzích příběhu tajemného muže jsme vás na dotyku již několikrát informovali. Objevily se ale některé dosud nezveřejněné informace o tomto vězni, jenž byl zatčen v roce 1669 a odsouzen ke krutému osudu. Legenda o muži se železnou maskou vychází ze skutečného životního příběhu Eustache Daugera, jehož trestem bylo nosit tvář ukrytou pod maskou. Do dnešního dne neexistují žádné historické důkazy o tom, že by maska byla vyrobena z něčeho jiného než z černého sametu. Železná maska se v příběhu ocitla až mnohem později. Podle mnoha verzí legendy nosil vězeň masku po celou dobu.
Na dokument o muži se železnou maskou a hledání jeho identity se podívejte zde:
Kdo byl Eustach Dauger?
Nejstarší zmínka o maskovaném vězni je datována do roku 1669 n. l., kdy je zmíněna jeho existence v dopise zaslaném markýzem de Louvois, ministrem krále Ludvíka XIV. Dopis je adresován guvernérovi věznice Pignerol v Pinerolu v Piemontu, Bénigne Dauvergne de Saint-Marsovi. Pignerol nebylo úplně běžné vězení, ale bylo vyhrazeno pro hrstku mužů, kteří byli považováni za ostudu státu. Dopis guvernéra informuje o tom, že do věznice dorazí za měsíc nový vězeň tohoto jména. Ostatní, co o Eustachu Daugerovi víme, pochází rovněž z korespondence, odkud jsou známy okolnosti z doby před jeho uvězněním, jeho zatčení i příběh s maskou.
Louvois v dopise nařizuje Saint-Marsovi ubytovat vězně v cele s několika dveřmi, z nichž jedny se zavíraly na druhé, aby bylo zabráněno jakémukoli naslouchání zvenčí. Vězeň měl povolenou pouze jednu návštěvu denně, aby měl jídlo a zajištěny ostatní potřeby. Stejně tak měl zakázáno i cokoli jiného požadovat nebo o čemkoli hovořit. Jeho potřeby měly být jen základní, protože se jednalo o sluhu.
Eustache Dauger sloužil jako komorník jiného hosta vězení, Nicolase Fouqueta, markýze z Belle-Île, bývalého správce financí. Toho Ludvík XIV. uvěznil na základě obvinění ze zpronevěry. V mnoha verzích příběhu se však spekulovalo o tom, že Dauger byl ve skutečnosti členem francouzské královské rodiny. To však není možné.
Navíc jsou zřejmě Daugerové dva.
Muž se železnou maskou.
Eustache Dauger de Cavoye, syn kapitána gardy kardinála Richelieu, se narodil v roce 1637. Později vstoupil do královské armády. Pak ale v opilecké rvačce zabil mladého chlapce, musel rezignovat a byl uvězněn. Zacházení ve věznici se mu však nelíbilo, a kvůli jeho stížnostem nesměl s nikým komunikovat. Pouze za přítomnosti kněze.
Zda je ale de Cavoye je tentýž Eustache Dauger jako muž se železnou maskou, nevíme. De Cavoye byl totiž držen ve vězení Saint-Lazare, zatímco muž se železnou maskou byl v Pignerolu. Neshodují se ani data jejich smrti.
Otázky o původu tajemného muže
Legenda má mnoho verzí, z nichž jedna hovoří i o tom, že muž se železnou maskou byl syn Anny Rakouské a kardinála Mazarina. To by z něj dělalo nemanželského nevlastního bratra krále Ludvíka XIV. A tedy i značně nepohodlného člověka. Na této myšlence staví i Alexandre Dumas, který však myšlenku dovedl do absurdnosti tím, že z vězně udělal královo jednovaječné dvojče.
Po Dumasovi nabídl druhou teorii Louis Gendron, francouzský vojenský historik, který se pokusil rozluštit kódované dopisy. V nich byl vězeň identifikován coby generál Vivien de Bulonde, jenž byl obviněn ze zbabělosti při obléhání města Cuneo v roce 1691. Nařídil ústup vojska a nedbal ani o munici a raněné muže. Za tento přečin byl uvězněn v Pignerolu, kde mu byla věnována zvláštní „péče“.
Další verze hovoří o spoluvězni Nicolase Fouqueta, hraběti Ercole Antonio Mattiolim, diplomatovi a ministrovi Ferdinanda Karla, vévody z Mantovy. Mattioli však nakonec sám plán zmařil tím, že vyzradil tajemství obchodu a rozzuřený Ludvík XIV. jej nechal uvěznit v Pinerolu. I zde však bylo prokázáno, že Mattioli zemřel v dubnu 1694 na Îles Sainte-Marguerite.
Muž se železnou maskou.
Stopy tedy vedou zase zpět k Eustachu Daugerovi.
Muž v železné masce byl tedy s největší pravděpodobností skutečně Eustache Dauger, ale stále není jasné, zda se jedná o jeho skutečné jméno, anebo pseudonym. Muž se železnou maskou zemřel 19. listopadu 1703 a následujícího dne byl pohřben pod jménem Marchioly. Veškerý jeho nábytek a oblečení byly údajně zničeny, stěny jeho cely oškrábány a obíleny a vše kovové, co muž vlastnil, bylo roztaveno. Nad skutečnou identitou muže se tedy stále vznášejí otazníky, i když se objevují stále nové teorie.
Zdroje:
