Analýza DNA pravěkého muže dokazuje, že je geneticky podobný jiným jedincům tmavé pleti z období mezolitu. Těm, jež byli nalezeni ve Španělsku, Maďarsku a Lucembursku. Nový objev řadí člověka z Cheddaru mezi skupinu lovců a sběračů, o nichž se předpokládá, že se do Evropy přistěhovali na konci poslední doby ledové. Což odpovídá době zhruba před 11 000 lety.
Rekonstrukce 10 000 let staré tváře
Čedarský člověk si své jméno nezasloužil díky zálibě v sýrech. Ty se s velkou pravděpodobností začaly vyrábět až o 3 000 let později. Své jméno získal proto, že byl nalezen v Cheddarské rokli v anglickém Somersetu. Odtud mimo jiné skutečně pochází také stejnojmenný druh sýru.
Mark Thomas, vědec z University College London, který spolupracoval s londýnským Přírodovědným muzeem na rekonstrukci jeho obličeje, uvedl, že rekonstrukce začala měřením lebky.
"Měl silnou, těžkou lebku a relativně lehkou čelist," uvedl Thomas.
Poté vědci zkoumali celý genom Čedarského muže. Je to nejstarší britský jedinec, jehož geny se vědcům podařilo zmapovat. Díky svému bádání tak zjistili nejen barvu kůže, ale také barvu očí a typ vlasů.
Vědci zůstali v šoku
Aby se Čedarského muže podařilo "oživit", byli k celému výzkumu přizváni zkušení nizozemští modeláři Adrie a Alfons Kennisovi. Ti použili 3D skenování a následně také 3D tisk. Tím dodali rekonstruovaným kostem Čedarského muže "maso".
Pro více informací se podívejte na toto video:
Díky nové technologii tak mohou vědci procházet obrovské množství dat, týkajících se daného nálezu. Právě to umožnilo týmu získat jasnou představu o tom, jak Čedarský muž ve skutečnosti vypadal.
Geny, které určují barvu kůže, jsou zmapovány na různých chromozomech. Tento proces umožňují právě nové techniky zpracování DNA. Ty zároveň usnadňují čtení všech rozptýlených chromozomů.
"Je to jako vzít starou knihu a podívat se na celou kapitolu jako na celek. Dříve to bylo spíše slovo od slova. Dnes díky technickému pokroku můžeme číst celé odstavce. Pigmentaci očí určuje specifický gen a konkrétní varianta genu," uvedl Thomas s tím, že například u kůže jich existuje celá řada.
Určení barvy pleti je jen menší částí projektu. Vědci se v širším měřítku zabývají tím, jak změny ve stravování a také případné vystavení se patogenům ovlivnily populace za posledních deset tisíc let.
Zdroje:
