Turečtí vědci jsou přesvědčeni, že kolébkou civilizace nebyla Mezopotámie, jak nás to učili ve škole, nýbrž oblast jihovýchodního Turecka. Archeologické naleziště Göbekli Tepe poblíž města Urfa svědčí o vyspělé kultuře, která se zde rozvíjela mezi lety 9500 a 8000 př. n. l. a vystavěla tu kamenný komplex podepřený precizně opracovanými vápencovými pilíři ve tvaru T. Pilíře jsou vysoké 3 až 6 metrů a některé z nich váží až 20 tun. Stavby vykazují geometrický plán a jejich zdi zdobí reliéfy zobrazující zvířata a různé abstraktní symboly.
Více otázek než odpovědí
Německý archeolog Klaus Schmidt, který zde vedl výzkum od roku 1995 až do své smrti v roce 2014, Göbekli Tepe označil za "nejstarší chrám světa". Ani on však nedokázal odpovědět na otázky, které tajemné místo dodnes obklopují: jakým způsobem stavitelé přepravovali tak obrovské kameny a kam se později vytratili? Komplex byl podle vědců okolo roku 8000 př. n. l. uměle zasypán a opuštěn.
Pouhých 15 km od naleziště leží město Sanliurfa, dříve nazývané Urfa. Přímo zde byla objevena socha muže v životní velikosti, která musela být vytvořena výše popsanou neznámou civilizací. Socha vytesaná z vápence nenese mnoho propracovaných detailů, zcela jí například chybějí ústa. Ruce má složené v podbřišku, jako by měly držet nebo zakrývat genitálie. Archeologové soudí, že mohlo jít o symbol plodnosti, ačkoli se to nijak dokázat nedá; sochař byl třeba jen trochu prudérní.
Muž z Urfy
Hlasy mrtvých?
Co je na muži z Urfy skutečně dominantní, jsou jeho temné, hluboko vsazené oči. Sošky s výraznýma očima a chybějícími ústy najdeme i v jiných starověkých kulturách. Svého času se jimi zabýval již zesnulý americký psycholog Julian Jaynes, který měl o jejich významu vlastní teorii. "Oční kontakt je u primátů nesmírně důležitý. Zvířata na nižším vývojovém stupni jím vyjadřují své hierarchické postavení, kdy submisivní jedinec pohled odvrací. Ale u lidí jde o sociální interakci velkého významu. Když matka mluví na své mimino, dítě se jí dívá do očí, nesleduje její rty. Tato reakce je automatická a univerzální," napsal Julian Jaynes.
Sochy bez úst podle jeho názoru představovaly zemřelé osoby nebo bohy, s nimiž nelze komunikovat lidskou řečí. Bohové a mrtví nám posílají svá sdělení jinou, neverbální cestou, přímo z "duše do duše", kterou symbolizují právě oči. Podle Jaynese měly sochy s výraznýma očima reprodukovat "hlasy mrtvých" předků či králů.
Vykopávky v Göbekli Tepe zatím odkryly jen zlomek rozsáhlého komplexu, který tak ještě může vydat mnohé další artefakty. Pro archeology jde o hotový ráj, kde každý nález přepisuje naši dosavadní představu o vývoji lidstva.
Zdroje: af.imagechanger.net, tepetelegrams.wordpress.com, cs.wikipedia.org
