Tam na brazilském kopci

K otevření případu olověných masek přispěla náhoda. Kdoví, jak dlouho by tam těla dvou mužů ležela a zda by je vůbec někdo našel. Mohli být dodnes „pohřešováni“. Avšak jednoho dne, konkrétně 20. srpna 1966, se na kopec Morro do Vintém v milionovém brazilském městě Niterói vydal dospívající chlapec. Jmenoval se Jorge da Costa Alves. Jen se tak toulá a na zarostlém kopci hledá vhodné místo, kde by mohl pouštět draka. Příjemné letní odpoledne mu však zkazí hrůzný nález. V trávě na kopci najde dvě mužská těla bez známek života. Jeho drak se toho dne k nebi nevznese. Vyděšený chlapec spěchá na policii a objevení mrtvol nahlásí.

Terén na kopci je členitý a obtížně schůdný. Policie a hasiči se na místo nálezu vypraví až následující den. Pohled, který se jim naskytne, je přinejmenším neobvyklý. Na kopci leží vedle sebe dva muži, na zádech, v klidné poloze jakoby odpočívali. Nejsou vidět žádná zranění, žádné stopy po zápase, násilí. Na sobě mají stejný společenský oblek, stejnou pláštěnku. Tak trošku zvláštní oblečení do přírody za slunného počasí. Co však vyšetřovací tým zarazí mnohem víc, jsou olověné masky, které mají pánové přes oči.

Pátrání začíná

Ohledání místa podivného nálezu nepřineslo nijak významná vodítka. Byla nalezena prázdná lahev od sodovky, dva zabalené vlhké ručníky a pár drobných. Jedinou stopu poskytly podivné pokyny zapsané v notýsku, který měl jeden z nich v kapse: „16:30 estar no local determinado. 18:30 ingerir cápsulas, após efeito proteger metais aguardar sinal mascara.“ V půl páté buďte na daném místě, v půl sedmé požijte kapsle, po účinku se chraňte kovy a čekejte na signál masky. Loupežná vražda byla vyloučena. Že by velmi promyšlená a někdo je na kopec vylákal?

Zdroj: Youtube

Z policejního spisu

Z policejního spisu se ví, že se podařilo totožnost mrtvých mužů vypátrat a zjistit, kde se v den svého úmrtí pohybovali. Byli to dvaatřicetiletý Manoel Pereira da Cruz a čtyřiatřicetiletý Miguel José Viana. Oba dva opravovali elektroniku, byli ženatí a bydleli v Campos dos Goytacazes. Svým ženám řekli, že musí odjet do Sao Paula pro nějaké součástky. Dne 17. srpna dopoledne ale nasedají na autobus a odjíždějí do 175 km vzdáleného Niterói. Proč? Otazník zůstává. Do města dorazí kolem půl třetí odpoledne. Jejich kroky vedou k obchodu, kde si koupí pršipláště a v místním baru lahev vody. Zálohovanou lahev chtěli vrátit, protože si ponechali účtenku. Barmanka vypověděla, že Viana byl velmi nervózní a neustále se díval na hodinky. Zde byli naposledy viděni živí. A pak už jsou jen dohady.

Výsledky vyšetřování

Během vyšetřování se zjistilo, že Pereira da Cruz a Viana byli lovci UFO a zároveň stoupenci spiritismu. Oba chtěli navázat kontakt s mimozemšťany nebo duchy. Jednou prý kvůli spojení sestrojili s kamarádem Gomesem jakýsi přístroj. Ten jim však vybuchnul. Mělo to souvislost s jejich smrtí? Dle manželky Pereiry da Cruze se Gomes s jejím manželem zle pohádali. V Gomesově výpovědích byly trhliny a pokaždé nabídnul jinou verzi. Prokázat mu souvislost s vraždou se nepodařilo. Slibnou stopu představoval jistý H. Bezani. Dle jeho vlastních slov se oběťmi setkal ve spiritistickém klubu. Se svým komplicem je údajně okradli, vylákali do Niterói a pod pohrůžkou zastřelení je donutili vzít si jed. Nic v jeho výpovědi nedávalo smysl a nenašel se jediný důkaz, který by to potvrdil.

Pozemské stopy vedly do slepé uličky. Zbývala „souvislost“ s nadpozemským nebo mimozemským. Dle jedné z několika verzí se mohli pokusit kontaktovat nějaké nepozemské bytosti za pomocí tehdy populárních psychedelických látek, jinak zvaných fantastika (halucinogeny), a nechtěně se předávkovali. Bohužel, koronerův úřad měl tehdy napilno a pitva byla provedena později. V té době už jejich vnitřní orgány podléhaly rozkladu a nebylo možné provést hodnověrnou toxikologii. Proč však kvůli tomu vážili cestu do Niterói, lezli na kopec, lehli si do trávy a oči si zakryli po domácku vyrobenou páskou z oceli, vědí jen oni dva. Závěr vyšetřování zní: případ odložen.

Zdroje: allthatsinteresting.com, the-line-up.com