Parohy jsou kostěné výrůstky bez dutin. Demonstrují nejen sociální postavení jedince, ale především slouží jako zbraň při soubojích v období říje a jako ochrana proti přirozeným predátorům. Jejich růst i shazování je řízeno hormony produkovanými žlázami s vnitřní sekrecí.

Tyto výrůstky nefascinují jen svým vzhledem, ale také tím, že jsou jednou z nejrychleji se regenerujících tkání v živočišné říši. Denně dokáží vyrůst o 2,75 centimetru. Vědcům tak nabízí vzácný pohled na to, jak by mohla fungovat obnova kostí i u jiných savců.

Myš s parohy

Představa opětovného růstu končetin a rychlého uzdravení zlomenin láká také čínského výzkumníka Toa Qina. Ten se se svými kolegy rozhodl, že prozkoumá, jakým způsobem funguje regenerační mechanismus paroží u asijského jelena sika. 

Vytvořil proto „atlas“, do něhož vložil 75 000 buněk odpovědných pro vývoj tkáně kostěných výrůstků. Ty pak pečlivě sledoval. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Deset dní před tím, než jelen shodil paroží, identifikoval tým typ kmenových buněk, které byly vysoce aktivní. Zajímavostí bylo, že jejich činnost klesla až pátý den poté, co se zvíře své ozdoby zbavilo. 

Vědci tyto „progenitorové buňky” vložili do Petriho misky, kde je kultivovali. Poté je implantovali na čela bezsrstých laboratorních myší. Čtyřicet pět dní po operaci začaly hlodavcům růst malé pahýly. Miniparohy nejdřív vypadaly jako boule, postupně se zvětšovaly, tmavly a měnily strukturu.

Oprava kostí

I když jsou výsledky předběžné, odborníci se domnívají, že progenitorové buňky by mohly být užitečné v regenerativní medicíně. Mohly by pomoci při uzdravování zlomenin nebo dokonce při dorůstání chybějících kostí. 

Zdroj: Youtube

Zmíněná léčba ale vyvolává etické otázky týkající se mezidruhové implantace buněk. Vědci se proto shodli, že dalším krokem by měl být pokus odhalit podobné mechanismy přímo u člověka.

Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.iflscience.com, www.science.org