Ideologie komunistické strany líčila Naděždu Krupskou jako věrnou partnerku Vladimíra Iljiče Lenina, která s ním sdílela vizi revoluce a oddaně ho podporovala v jeho práci. O intimním životě manželů se zásadně nehovořilo, a dokonce i mnozí nestranní historikové vyjádřili názor, že to mezi nimi zrovna erotikou nejiskřilo. Vždyť spolu ani neměli děti.

Sama Krupská ale ve svých pamětech přiznala, že vztah s Vladimírem byl (aspoň zpočátku) nabit mladickou vášní. Děti si oba velmi přáli, a nejspíš na nich i intenzivně pracovali, ale nikdy se jich nedočkali kvůli Naděždině poruše štítné žlázy. Nemoc jí vzala nejen naději na vlastní rodinu, ale také fyzickou krásu. Naděžda rychle přibývala na váze, tvář měla odulou, oči vypouklé. Vladimír ji láskyplně nazýval svojí "rybičkou", i když tím nemusel narážet na její vzhled, ale na fakt, že se narodila ve znamení Ryb.

Naděžda s ním cestovala po Evropě, překládala revoluční spisy a formulovala vlastní názory a vize. Když se Lenin zamiloval do francouzské dobyvatelky mužských srdcí Inés Armandové, nabídla mu opakovaně rozvod. Byla silnou a sebevědomou ženou, která by se bez manžela byla obešla. Avšak Lenin zřejmě ve skrytu duše vnímal Inés jen jako krátkodobý sexuální románek a rozvádět se nechtěl. Svou "rybičku" miloval. Krupská se naučila jeho zálet tolerovat, a své sokyni dokonce hlídala děti.

Po návratu do Ruska bylo na romanci zapomenuto. Konala se revoluce a Leninovi brzy nastaly problémy zdravotního rázu, které ho zcela odkázaly na manželčinu péči.

Když zemřel, k moci se rychle vyšvihl Josif Stalin a rozjel své pověstné stranické čistky, v jejichž rámci fyzicky zlikvidoval veškeré konkurenty a oponenty. Naděžda Krupská věděla, že Lenin si ho za svého nástupce nepřál. S jeho politikou nesouhlasila a své postoje vyjadřovala nejen v Kremlu, ale i v tisku.

Kvůli jejímu postavení vdovy po oslavovaném vůdci revoluce si ji Stalin nedovolil odstranit. Svůj vztek si vybíjel tím, že cenzuroval její články, pomlouval ji na každém kroku a posmíval se jí, že snad ani nebyla Leninova manželka. "Proč pořád používá své dívčí příjmení? Někdy mi připadá, že se za Lenina nikdy neprovdala," říkával o Naděždě.

Dne 26. února 1939 Krupská uspořádala skromnou oslavu svých 70. narozenin. Stalin se osobně nedostavil, ale poslal za sebe malou pozornost v podobě dortu. Večer se oslavenkyni udělalo nevolno a zavolala doktora, ten však dorazil až za tři a půl hodiny. Do nemocnice se kvůli tomu dostala pozdě a druhý den skonala. Podle lékařské zprávy byl příčinou smrti akutní zánět slepého střeva.

Mezi jejími přáteli se ihned vynořily dohady, zda Stalin dort pro Krupskou neotrávil, aby ji konečně tiše zprovodil ze světa. Pravdu se už nikdy nedozvíme, dá se však předpokládat, že inkriminovaný zákusek nejedla sama, a její hosté příznaky otravy neprojevili. Stalin byl nicméně pro Krupskou travič alespoň v přeneseném slova smyslu. "V této nenormální atmosféře napouští svým jedem úplně všechno," prohlásila o něm dva roky před svou smrtí. Nejspíš si nepřála, aby zrovna on nesl její zpopelněné ostatky ke Kremelské zdi. Stalin si však tuto příležitost nenechal ujít, aby mohl pokrytecky předstírat před celým Sovětským svazem, jak vdovu po Leninovi miloval...