Důstojníci SS se obvykle neobešli bez svědomitých sekretářek, které pro ně vyřizovaly korespondenci a třídily dokumenty. Na stolech těchto pracovnic se pak kupily mimo jiné i seznamy osob hledaných gestapem a rozsudky smrti, jejichž podrobnosti sekretářky znaly lépe než kdo jiný, protože právě ony je přeposílaly na další místa. Jednou takovou oddanou zaměstnankyní Hitlerova aparátu byla i Lisolotte Meirer.
Tato mladá žena za války pracovala v běloruské Lidě pro důstojníka SS Hermanna Hanwega, a dokonce s ním měla milostný poměr. O víkendech spolu milenci vyjížděli na koních do přírody, ale nešlo o žádné romantické výlety; dvojice se bavila tím, že v lesích honila a střílela židovské obyvatele, jako by to byla zvěř.
Součástí práce Lisolotte Meirer byla mimo jiné komunikace s popravčí četou. Hanwegova sekretářka nejenže dávala katům instrukce, koho mají popravit, ale také je mohla sama ovlivňovat. Rozhodnutí o životě a smrti zadržených tak často záviselo čistě na její vůli.
Lisolotte například ušetřila život své židovské kadeřnice, jelikož byla spokojena s její prací a nechtěla si hledat jinou dívku. Stejně tak si vymohla zrušení popravy ženy, která pro ni pletla vlněné svršky. Tyto světlé výjimky však nemohly vyvážit všechny její další zločiny, kterých se dopustila. Přesto za ně nikdy nebyla stíhána, protože Říši sloužila coby "pouhá sekretářka".