Zvrácené nacistické pokusy na lidech: Schillingova malarická stanice v Dachau

9. duben 2020 četba na 3 minuty
Profesor Claus Karl Schilling byl za své pokusy s malárií odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 28. května 1946 ve věznici Landsberg.

Profesor Claus Karl Schilling byl za své pokusy s malárií odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 28. května 1946 ve věznici Landsberg.

Foto: Victor L.Wegard,Public Domain, commons.wikimedia/Flickr All rights reserved by FridayFunStuff1

Pokusy na vězních v koncentračních táborech Třetí říše za druhé světové války se staly jedním z nejhrůznějších počinů lidstva během 20. století. Experimenty, které byly za hranicí lidskosti, vykonávali ti, kteří na etické principy své lékařské profese přísahali. Ďáblovi doktoři se neštítili ničeho. Škoda že dnes jejich činy upadly téměř v zapomnění.

Koncentrační tábor Dachau byl nejdéle existující nacistický tábor. Nacházel se nedaleko Mnichova a do provozu byl uveden 22. března 1933, kdy byli do tábora přivezeni první vězni – především komunisté a sociálnědemokratičtí funkcionáři. Postupem času, zejména po „křišťálové noci“ bylo do tábora přivezeno více než 10 tisíc Židů z celého Německa, ale také svědkové Jehovovi, homosexuálové či Romové. Z Dachau se stávalo místo masového vraždění a také důležité lékařské výzkumné centrum Třetí říše.

Výzkum vedl vážený profesor Claus Schilling

Velké množství experimentů s malárií prováděl v Dachau profesor Claus Schilling. Jakožto vyhlášený německý odborník na tropickou medicínu se v letech 1899–1909 věnoval výzkumu malárie a trypanosomy (rod parazitických prvoků) ve východní Africe. Od roku 1905 až do 1936 byl vedoucím oddělení tropických nemocí v Institutu Roberta Kocha v Berlíně. Malárii zkoumal také na Papui Nové Guinei a v Itálii vyvíjel očkovací látku proti malárii. Pro Himmlera tedy nebylo vhodnějšího kandidáta, než Schilling.

Malarickou stanicí prošlo přes tisíc vězňů

Schillingův výzkum začal v Dachau v únoru 1942 a pokračoval až do dubna 1945. Pro tyto účely mu byla zbudována „Pokusná malarická stanice“, která zahrnovala kanceláře, laboratoř, lůžkové oddělení a místnost pro chov malarických komárů rodu Anopheles. Už během pokusů, ve kterých Schilling experimentálně ověřoval účinky různých náhrad chininu, zemřelo více než třicet vězňů v průběhu testování a dalších 300 později na komplikace. Celkem bylo výzkumu podrobeno na 1 200 vězňů.

Infikování vězňů

Do experimentu byli vybráni vězni v obstojném zdravotním stavu, kteří neprodělali nikdy syfilis nebo malárií. Aby vězni náročné pokusy vydrželi, dostávali „velkorysé“ denní potravinové přídavky (chleba, kousek másla a trochu mléka). Schilling je infikoval buď vstřiknutím virulentní krve přímo do žíly, nebo jim podkožně aplikoval injekci plasmodií (zimnička, rod prvoků, kteří jsou původci malárie) vypreparovaných ze slinných žláz infikovaných komárů, nebo je nechal přímo nakaženými komáry poštípat.

Odhalení experimentů a trest

Schilling k léčbě využíval chinin a různá syntetická léčiva a drogy, která měla řadu vedlejších účinků. U vězňů docházelo k častým recidivám malárie, jejich zdravotní stav byl často velmi vážný. Ve výsledku přišel Schilling pouze na to, že pokusné osoby získali imunitu pouze proti některým malarickým kmenům.

Experimenty byly odhaleny a souzeny a ještě před hlavním Norimberským procesem s nacistickými zločinci bylo v Dachau před americkým válečným tribunálem souzeno dne 2. listopadu 1945 čtyřicet lékařů a zdravotníků. Profesor Claus Karl Schilling byl během tohoto procesu odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 28. května 1946 ve věznici Landsberg.

Akční letáky