Naděžda Krupská:Leninově ženě zdeformovala obličej nemoc, bál se jí ale i Stalin
Leninova manželka Naděžda Krupská byla v bolševickém panoptiku zvláštním úkazem. Lišila se už jen tím, že nepocházela z dělnické rodiny a mládí strávila ve zbožném rozjímání. Šlo také o jedinou osobnost, kterou Stalin nenáviděl, a přitom se ji bál odstranit.
Otec Naděždy Krupské byl carským důstojníkem a pocházel ze šlechtického rodu. Své dceři zajistil dobré vzdělání a tradiční náboženskou výchovu. Naděžda vyrostla v inteligentní a slušnou, nicméně poněkud osamělou dívku. Ve svých pamětech vzpomínala, že více než s lidmi rozmlouvala s Bohem. Ten jí prý jako jediný rozuměl.
Myšlenky jí ale zároveň bloudily k neutěšenému stavu ruské společnosti. Začala se zajímat o marxismus, a když poznala radikalisticky smýšlejícího Vladimíra Iljiče, ihned věděla, že narazila na spřízněnou duši.
Kvůli svým politickým aktivitám pobývala ve vězení i ve vyhnanství, což ji jen podnítilo k větší úsilí o společenské změny. Díky cestám po Evropě si udělala obrázek, jak je carské Rusko oproti jiným zemím zaostalé. Cestu ke změně viděla ve zlepšení vzdělávání. Vždyť dobrých 70% Rusů neumělo před 1. světovou válkou ani číst a psát!
Osobní život jí mnoho štěstí nepřinesl. Toužila po dítěti, ale problémy se štítnou žlázou jí nedovolily otěhotnět. Dokonce kvůli nim přibrala nepěkné kilogramy a oči jí vylezly z důlků. Vášeň se ze vztahu s Leninem postupně vytratila, zbyl jen vzájemný respekt a přátelství. Když si její muž našel atraktivní francouzskou milenku, nabídla mu poklidný rozchod.
Lenin však zachoval střízlivou mysl. Na prvním místě u něj byla revoluce, a v té ho mohla podpořit jedině Naděžda. Požádal ji, aby s ním zůstala. Milenka s nimi nějakou dobu bydlela v pařížském bytě a Naděžda jí pomáhala v péči o několik dětí. Nevadilo jí to - drobotinu milovala.
Po převzetí moci bolševiky se aktivně chopila vesla školství, zakládala vzdělávací instituce a veřejné knihovny. Brzy na to se však její pozornost musela stočit k manželovi, jemuž se zhoršoval zdravotní stav. Pečovala o něj do poslední chvíle.
Nástup Josifa Stalina sledovala s nelibostí. Otevřeně kritizovala jeho nekalé praktiky a uzurpaci moci. Stalin ji nenáviděl. Kdyby šlo o jakéhokoli jiného oponenta, nechal by ho okamžitě odvézt do gulagu nebo popravit. Na vdovu po zbožňovaném Leninovi si ale nedovolil vztáhnout ruku.
Stalin se proto omezil na horečnatou cenzuru jejích projevů a třásl se strachy, že mu tato nedotknutelná bolševická bohyně podkope autoritu. Naděžda Krupská však hleděla dostát vlastnímu cíli a věnovala se hlavně zlepšování národní gramotnosti. V roce 1931 vstoupila do Akademie věd SSSR a zemřela přirozenou smrtí půl roku před vypuknutím druhé světové války.