Hřbitovy jsou pro vědce skvělým místem. Zrcadlí životní styl, víru nebo povolání jedince. Jeho kosti navíc dokáží prozradit, co jedl, jak vypadal a na co zemřel. Badatelé z University of Cambridge ve Spojeném království se rozhodli tyto „časové schránky” také využít a odpovědět na otázku, kolik nebožtíků bojovalo ve středověku s rakovinou.
Podívali se na 143 koster, pohřbených mezi 6. a 16. stoletím našeho letopočtu. V hledáčku měli především páteř, pánev a stehenní kost, jež se u pacientů s nádorovým bujením vyznačují sekundárním maligním růstem. Šlo o vůbec první studii, která hledala metastáze uvnitř kostí a nikoli jen na jejich povrchu.
Rakovina ve středověku
Výsledky odborníky překvapily. Stopy po nádoru objevili u pěti pohřbených. To však nebylo konečné číslo. „Většina rakovin se tvoří v orgánech měkkých tkání. Pouze některé druhy se šíří do kostí. Podle moderních výzkumů u třetiny až poloviny pacientů,” vysvětluje Piers Mitchell, ředitel laboratoře starověkých parazitů na University of Cambridge.
Vědci tedy zkombinovali data. Odhadli tak, že ve středověké Británii trpělo zhoubným bujením 9 až 14 procent obyvatel, což je nejméně desetkrát více, než se původně myslelo. Nemoc postihla jak chudé rolníky, tak bohaté měšťany nebo mnichy z augustiniánského kláštera.
„Až dosud se mělo za to, že lidé ve středověku nejčastěji bojovali s infekčními chorobami, jako je úplavice a dýmějový mor, byli podvyživení nebo je omezovalo zranění,” říká výzkumná pracovnice z McDonald Institute for Archaeological Research na University of Cambridge Jenna Dittma. „Nyní k těmto nemocem musíme přidat také rakovinu.”
Strašák rakovina
Odborníci přiznávají, že zkoumaný vzorek byl příliš malý na to, aby se výsledek výzkumu dal vztáhnout k celé Evropě. Zároveň však upozorňují, že čísla mohou být také podhodnocená. Nebyla totiž analyzována celá kostra. Kromě toho tým vyloučil ze studie ty kosti, které vykazovaly poškození z jiných příčin. Výběr však nemusel být bezchybný.
Zároveň během studie vyvstala otázka, do jaké míry kouření, znečišťující látky z industrializace a sedavý způsob života ovlivňuje vznik zhoubného bujení. Je totiž možné, že za troj- až čtyřnásobně vyšší prevalenci rakoviny v moderní době může prodlužování průměrné délky života. Nemoc má tedy delší čas, aby propukla.
Zdroje: www.theguardian.com, www.arch.cam.ac.uk, www.edition.cnn.com