Příběh neobvyklého domova se začal psát v 90. letech, kdy sochař a obchodnice se starožitnostmi koupili viktoriánskou hájovnu, jež měla ve spodní části zahrady čtvercovou věž.

Stavba vypadala, že se za chvíli zhroutí, manželé se proto rozhodli, že ji nechají zbourat. Názor změnili ve chvíli, kdy na místním úřadu zjistili, že ji navrhl slavný britský architekt Edwin Lutyens, který je autorem například The Midland Bank v Manchesteru nebo oficiální rezidence prezidenta Rashtrapathi Bhavan v Novém Dillí.

Přehodnotili tak plány. Co kdyby dřevěný domek prodali a nový domov vybudovali v opuštěné věži? Tento nápad se jim zdál perfektní.

Oslovili proto architekta a designéra Dereka Briscoa a společně vypracovali návrh k vytvoření třípatrového domu

Život na vysoké noze

Původní vodárenská věž, kterou Bruno popsal jako „čtvercovou betonovou krabici na dlouhých tenkých nohách,“ kdysi dokázala pojmout téměř 76 tisíc litrů vody. Dnes obsahuje tři ložnice a dvě koupelny.

Aby byl nový domov plnohodnotný, do konstrukce byla zapuštěna přístavba ze skla, betonu a kovu s kuchyní, jídelnou, obývacím pokojem a technickou místností. 

Práce však nešly hladce tak, jak si manželský pár představoval. Cena ocele raketově vzrostla a betonová věž se ukázala nečekaně kvalitní. Trvalo celý týden, než diamantové řezáky dokázaly vyvrtat otvory pro okna. Celkové náklady nakonec vzrostly ze 7,5 milionů korun na necelých devět milionů korun. 

„Opravdu jsme si neuvědomili obludnost tohoto projektu,” přiznává Bruno. „Je snadné pohltit se nadšením a zapomenout, že na konci měsíce každý potřebuje výplatu. Bylo to tedy často velmi stresující.”

Manželé během výstavby bydleli v karavanu na zahradě. Z plánovaných 6 měsíců se však staly dva roky. „Byla to docela zkouška vztahu,” směje se Denise. „Nemohli jsme ale couvnout, ani jeden z nás nemá tu povahu, že by se vzdával.”

Kontakt s okolím

Celý dům na první pohled vypadá velmi moderně. Díky proskleným částem a minima přepážek je interiér světlý a vzdušný. Zároveň plynule navazuje na exteriér.

„Líbí se mi, jak z každého okna mohu sledovat jinou část zahrady. Zároveň díky tomu, že je vodárenská věž nad terénem, máme jako na dlani celé okolí a vidíme až do Hastingsu,” chlubí se Bruno.

Denise navíc vyhovuje, že je dům snadný na údržbu. Jako milovnice starožitného nábytku dokázala velmi citlivě zkombinovat na první pohled chladný interiér se zajímavými historickými kousky.

Jediné, co stárnoucím majitelům nevšedního bydlení chybí, je výtah. „Tři podlaží začínají být pro mé klouby náročné. Uvidíme, jak se s tím vypořádají,” říká Bruno.

Zdroje: www.granddesignsmagazine.com, www.dailymail.co.uk, www.en.wikipedia.org