Řeč je o hygieně a s tou byl středověk trochu na štíru.
Jaký byl přístup k nahotě ve středověku?
Možná ani nešlo o nahotu jako takovou, jako spíše o náboženské vyznání. Pro středověké křesťany byla totiž nahota hříchem a zápach pak jistou zbraní, jak odpudit protivníka. Ne všichni ale jejich nadšení sdíleli.
V tom se Evropané hodně lišili od muslimů, pro které nahota a s ní spojená očista těla znamenaly jistou cestu k udržení svého zdraví. Arabští lékaři té doby však byli mnohem vyspělejší než ti západní a význam čistoty a hygieny chápali správně.
Středověká města Mekka, Marrákeš, Káhira a Istanbul tak měla dostatek vody a lázně zásobované dobře udržovanými akvadukty. Jejich přístup k nahotě byl jasný a měl dle nich své opodstatnění.
Ani v Evropě však nechyběly lázně. Problém byl v tom, že tato místa, původně určená pro očistu těla, zde sloužila jako nevěstince a byla útočištěm místní prostituce. To způsobilo, že místa, kde se lidé měli mýt, se stala místy, ke kterým měli mnozí odpor. A nahota zde byla znevažována.
Nahota ani hygiena neměly ve středověké Evropě zelenou. Obyvatelé středověké Evropy tak často byli lidé, o nichž se tvrdilo, že jediné přičichnutí k jejich podpaží by vám zcela jistě odstranilo sklovinu ze zadních zubů.
Důvod byl prostý a mnoho lidí za něj nemohlo. K šíření špíny a zápachu hodně přispěla křesťanská církev. To právě ona jakékoliv snahy o "koupání" zastavila. Církev se totiž ze všech sil snažila omezit nahotu a s ní spojenou sexuální svobodu a její postoj ke koupání byl tedy zcela zásadní.
Nejenže veřejné koupání znamenalo pro křesťany zmíněnou nahotu a jakýsi údiv, dokonce se věřilo, že teplo spojené s koupelemi podněcuje smysly chlípnosti. Mnozí mniši, poustevníci a světci tak považovali mytí za projev marnivosti a sexuální zkaženosti, zatímco špína byla synonymem zbožnosti a pokory.
Dnes bychom se hanbou propadli
A nejen hanbou, zcela jistě i špínou samotnou. Tehdy tomu však bylo jinak. Svůj důvod v tom jistě sehrála také absence kanalizace a nízká hygienická gramotnost lidí. Ti s oblibou vyhazovali odpadky, často promíchané s vnitřnostmi a dalšími "zkaženými" věcmi přímo do ulic a tak se život venku podobal spíše utrpení než čemukoliv jinému.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Protože nahota znamenala hřích, lidé si postupně zvykli na zápach. A to nejen svůj, ale také zápach ostatních. Ale jak kdysi napsal svatý Bernard, "kde všichni smrdí, nikdo nesmrdí".
Až s vlivem Římanů se povědomí o tom, že nahota není hanlivý pojem, začalo měnit. Římané považovali mnoho evropských národů za špinavé. Sám Diodorus Siculus popsal Brity jako "naprosté divochy".
Křesťané tak možná bojovali za čistotu ducha, na tu tělesnou však často nemysleli. Být tomu tak dnes, mnozí se jistě hanbou propadnou. Ve středověku ale mohl člověk skutečně smrdět až do nebe. Hlavně, aby při tom náhodou nebyl nahý.
Zdroje:
