Vědec rozluštil nejzáhadnější vikinský runový nápis: Nic tajemného na něm nebylo

Runy patří mezi znakové sady, které se používaly v germánských jazycích.

Runy patří mezi znakové sady, které se používaly v germánských jazycích.

Foto: FotoHelin/Shutterstock.com

Runovému písmu vědci připisovali velký význam. Existovalo povědomí, že runové nápisy popisují události statečných Vikingů, jejich příběhy, boje a vítězství. Realita je ale nejspíš jinde. Nové výzkumy ukázaly, že runy na jednotlivých kamenech jsou prosté, a většinou navíc popisují kámen samotný. Klasickým příkladem je interpretace švédského Rökova kamene, která začala u hrdinských činů a skončila u prostých run.

Ve Skandinávii můžeme najít množství pozoruhodných artefaktů připomínajících slavnou válečnickou éru. Jde o runové kameny, jejichž význam byl ale, zdá se, v mnohém přeceňován. Runy vznikly někdy kolem druhého století našeho letopočtu jakožto germánské písmo. Jeho původ je zřejmě z písem italických, ale první runy se objevily zřejmě na území Dánska a odtud se šířily dál do světa. Nejvýznamnějšími se dnes chlubí Švédsko a Dánsko.

Runové písmo

Předtím, než byla ve skandinávských oblastech přijata latinka, psali tamější obyvatelé abecedou zvanou runy, přičemž další varianta používaná zejména ve Švédsku je známá jako futhark. Runové kameny jsou i častým cílem turistů, kteří obrážejí země, aby se na tyto tyčící symboly vikinské slávy mohli podívat.

Lidé donedávna věřili, že runové nápisy mají hlubší význam. Mnoho vědců přicházelo s nejrůznějšími teoriemi, z nichž některé byly velmi odvážné. Podívejme se na některé z nich.

O runovém písmu a velkolepých monolitech hovoří i toto video:

Zdroj: Youtube

Dánsko: Zmínka o zemi vytesaná do run

Nejstarší runové kameny najdeme v Dánsku. V Jellingu se nachází hned dva, patrně z 10. století, který stojí na dvoře kostela mezi dvěma mohutnými mohylami. Je považován za jeden z nejvýznamnějších historických artefaktů Dánska. Kameny jsou spolu s mohylami a kostelem na seznamu světového dědictví UNESCO. Menší kámen je starší a první dánský král Gorm Starý v něm zřejmě opěvuje svou manželku Thyru. V runách je zde poprvé zmíněno i Dánsko jako země.  Druhý kámen je větší a nechal jej zde zasadit do země Gormův syn Harald Modrozub.

Pinterest

Švédsko: Rökův kámen a změna v jeho pochopení

Jeden z významných runových kamenů, snad dokonce ten nejvýznamnější, stojí ve švédské provincii Ostergotland. Je na něm vytesán nejdelší runový nápis na světě: složený je z více než 700 run, obtékajících kámen z pěti stran.

O Rökově kameni se tradovalo, že runy do něj vytesal dokonce vikinský král jménem Varin, který zde písmem oslavoval statečnost svého syna, který padl v boji. Runy na kamení pak měly ukazovat seznam jeho válečnických předků. Stejně tak na kameni vzdával pocty bohu Thorovi. Jeden z interpretů runového písma, Alias Wessen, pak tvrdil, že Varin chtěl motivovat své kmeny, aby pomstily smrt jeho malého syna.

Kámen měl pocházet z 9. století, a od doby jeho objevení byl podroben četným zkoumáním. V jejich závěru se však odborníci shodli na tom, že nelze text plně přeložit, natož pochopit.

Pak se ale objevila teorie profesora a jazykovědce Pera Holmberga z Göteborské univerzity, který poprvé přišel s teorií zkreslování předmětných run, a to z důvodu jejich nedostatečného pochopení. Holmberg pak své závěry opřel o sociální sémiotiku, vědu, jež tvrdí, že každá kultura a civilizace je náchylná k variantám interpretace jakéhokoli textu napsaného v jejím jazyce.

Jeho závěr je tedy takový, že k interpretaci Rökova runového kamene, impozantního pětitunového kolosu až s mimozemským vzhledem, je zapotřebí kritičtější a nezaujatý přístup, který však ve finále ukazuje, že zde není skryt žádný hlubokomyslný příběh hrdinství a pomsty.

Ve Švédsku se nachází i další ze známých runových kamenů vikinské stezky. Ostatně v regionu Södermanland západně od Stockholmu je runových kamenů roztroušeno 450. Jeden z nich, monolit poblíž Stenkvitského kostela, odkazuje rovněž na Thora a dokonce zobrazuje i jeho kladivo.

Runové písmo.

Vědci objevili pozoruhodné středověké runy. Začali luštit tajemné vzkazy

Norsko zaostává

I v Norsku najdeme runové kameny, ale na rozdíl od Švédska a Dánska je jich zde jen pár, z nichž nejpozoruhodnějším je kámen z Rakkestadu. Jeho stáří však o celá čtyři staletí předchází vikinské éře, čímž je tento kámen skutečnou raritou. Dodnes však nevíme, co runový nápis na něm znamená – je zde vyryto 35 run.

Runové písmo se používalo až do dvanáctého století, kdy se z futharku vyvinuly runy středověké, ale též makromantské Jak se ale nyní ukazuje – budeme si muset ještě počkat na to, zdali jsou runy skutečně ztvárněním hrdinských činů vikinských válečníků, anebo jen prostým popisem kamene, do něhož jsou vytesány.

 

Zdroje:

www.priznakytransformace.czwww.thevintagenews.comforbes.czcs.wikipedia.org/wiki/Runy