Nejostudnější porážkou Napoleona nebylo Waterloo, ale útok tisíce králíků

Nejpotupnější porážka Napoleona Bonaparte nebyla u Waterloo

Nejpotupnější porážka Napoleona Bonaparte nebyla u Waterloo

Foto: profimedia.cz

Z historie známe, že největší porážka známého francouzského vojevůdce Napoleona I. Bonaparte byla ta v bitvě u Waterloo. Zdaleka nejpotupnější se však stala o osm let dříve. Tehdy obávány císař na poslední chvílí utekl před masou králíků.  

Nejznámější verze tohoto příběhu pojednává o červenci 1807. Zábavná příhoda poté, co Napoleon podepsal smlouvy o ukončení války mezi francouzským císařstvím a císařským Ruskem. Napoleon se v té době cítil neuvěřitelně spokojen sám se sebou. Na počest úspěchu chtěl uspořádat velkolepou oslavu. Při přemýšlení o všem, co se na ní bude dít, ho napadlo jedno zajímavé okořenění, a sice lov králíků. O realizaci plánu pak požádal Alexandra Berthiera. (Zdroj: https://www.mentalfloss.com/article/51364/time-napoleon-was-attacked-rabbits) .

Shromáždil hejno králíků, které podle jednoho zdroje čítalo stovky jedinců, podle jiných až 3000. Pomocníci je umístili do klecí a ty srovnali kolem okraje pole. Mělo to být velké finále celé akce. Napoleon se už nemohl dočkat. Věřil si, že předvede své výborné lovecké dovednosti před důležitými známými. Zanedlouho tak dal pokyn a jeho muži králíky vypustili.  

Po otevření klecí však nastal zajímavý a nečekaný moment. Místo toho, aby skupina králíků před Napoleonem a jeho psi začala utíkat, postavila se proti nim. Stovky, možná tisíce na první pohled neškodných zvířat začaly celou skupinu obkličovat. Králíci zaútočili rychleji, než si družina vůbec stačila uvědomit, co se děje. Nervózní smích mužů se proměnil v hrůzu, když se dychtiví králíci vrhli na nohy Napoleona. Všichni se snažili bránit, oháněli se po králících holemi, avšak ti neustoupili.

Napoleon a jeho manželka Josefína

Napoleonova láska Josefína: Průměrná žena venkovských mravů se zkaženými zuby

Průběh celé akce Napoleona vyděsil natolik, že vzal nohy na ramena. Podle zdrojů zbaběle utekl do svého kočáru. Záplava odvážných zvířat se však vydala za ním. Historik David Chandler popsal komický masakr takto: „S lepším pochopením napoleonské strategie než většina jeho generálů se králičí horda rozdělila do dvou křídel, obkročila obě strany a zamířila k císařskému kočáru.“ Posléze se začali sápat po vojevůdcových malých nohou a pár se jich dostalo až dovnitř kočáru. Útok skončil až poté, co vůz odjel. Podle příběhu pak měl ještě císař přebývající králíky během cesty vyhazovat z oken (Zdroj: https://www.thevintagenews.com/2018/05/18/napoleon-and-the-battle-of-the-rabbits/).

Nečekaný výsledek lovu měl mít na starosti hlavní iniciátor, Berthier. Myslel si totiž, že k účelu lovu budou vhodnější králíci od místních farmářů než divocí toulající se zajíci. Mýlil se. Zhýčkaná zvířata byla tak zvyklá na pány donášející jim denní jídlo, že se nezalekla ani po zuby ozbrojených mužů a rozzuřených psů. Když králíci poznali, že císař s družinou nedrží v rukách sladkou mrkev a hlávky salátu, jednodušše se rozzuřili. Tito farmářští králíci pak zahnali na útěk muže, který vyhrával války proti Osmanům v Egyptě, Sýrii a byl znám jako císař ovládající většinu západní Evropy.

 

Akční letáky