Od Napoleona by asi málokdo čekal romantická vyznání a sžírání se žárlivostí kvůli ženě, ještě k tomu jeho vlastní ženě. A přesto to tak bylo.
Nejprve ale vyvraťme ještě jeden mýtus, a to ten ohledně jeho výšky, která byla natolik zesměšňována, až se pro ni dokonce vžil ustálený pojem napoleonský komplex. Napoleon nebyl čahoun, to ne, ale jeho 168 cm bylo na tehdejší dobu více než běžný výškový průměr, takže rozhodně není na místě říkat, že byl malinký nebo měl ze své výšky komplex. A díky jeho charisma to s ženami uměl. Jeho srdce ale vzplálo pro ženu jedinou – Josefínu.
Korunovace císaře Napoleona I. a korunovace císařovny Josefíny v Notre-Dame de Paris, 2. prosince 1804. Obraz Jacques-Louise Davida a Georgese Rougeta.
Napoleon byl slepý láskou
Z čeho však Napoleon komplex měl, byla jeho žena. Nebo spíše láska k ní, která narážela jen na chlad, její mimomanželské etudy a rozhodně nebyla opětovaná. O milostném příběhu zde nemohla být ani řeč, i když se o něm často mluvilo. Ve skutečnosti mezi Napoleonem a Josefínou de Beauharnais vlastně láska nebyla.
Tato žena již měla jedno manželství za sebou a když se po smrti jejího manžela, francouzského aristokrata, seznámila s Napoleonem, byla už proslulá svými mimomanželskými aférami. I přesto si ji láskou šílený Napoleon vzal, a to pouhých šest měsíců po seznámení, a se dvěma dětmi, Evženem a Hortenzií, které měla s Alexandrem de Beauharnais.
Joséphine v Malmaison v roce 1801 od Françoise Gérarda
Dopisy puberťáka
Napoleon a Josefina nežili milostný příběh, ale psali si ohnivé dopisy, hraničící až s erotikou. Ale to bylo možná způsobeno Josefíninou sexuální náruživostí. Samozřejmě podváděla i svého druhého muže, který byl navíc často mimo domov, takže měla jeho žena naprosto volné pole působnosti. Milostných afér měla nepočítaně, zatímco Napoleon se soužil a psal jí až tři milostné dopisy denně.
Historik Andrew Robert popsal pro Dailymail.com Napoleonovy dopisy jako „dopisy přehnaného puberťáka, který píše třikrát denně, naprosto nervózního z toho, jestli ho Joséphine milovala nebo jestli mu byla věrná nebo jestli pro ni byl dost přitažlivý.“
Pravdou je, že tato jeho korespondence nesvědčí o jeho přílišné mentální vyspělosti – strádá láskou, ujišťuje se neustále, zda jej Josefína miluje, a je šílený z její nevěry. Je to velmi zvláštní, jelikož Josefína nebyla rozhodně žádný krasavice, spíše naopak. I když měla krásné tmavé vlasy, modré oči a štíhlou postavu, její zuby byly naprosto ohyzdné. Ale o milence neměla nouzi, takže údajně doufala, že výpravy jejího muže budou co nejdelší, aby si mohla užívat svých nespočetných milenců. Na dokument o Josefíně se podívejme zde:
Manželství plné nevěry a slz
Manželství Napoleona a Josefíny nebylo šťastné a zůstalo nenaplněné. Napoleon byl z nevěry své ženy unaven, a i on nakonec skončil s milenkami. Vzájemně se nedokázali domluvit, takže začal doslova manželský teror. Josefína proplakala dny a noci a Napoleon byl vzteklý a agresivní, dokonce svou ženu i napadl. Tato nevěrnice nedokázala snášet manželovy nevěry, kterých se sama dopouštěla. Psala dopisy všem jeho milenkám a svůj manželský život přetřásala na veřejnosti. Jejich manželství nakonec skončilo rozvodem. Neměli žádné děti, zřejmě vzhledem k tomu, že Josefína byla o šest let starší než Napoleon a byla už na vlastní děti stará.
Císařovna Josefína ve věku 46 let
Romantická duše
Nejen dopisy, ale i další počiny Napoleona, většinou směřované právě k jeho ženě a opěvující nebo strádající láskou, kterou k ní choval, svědčí o tom, že tento muž byl plný citu. Dalším z důkazů je romantická novela Clisson et Eugénie, jíž Napoleon napsal v roce 1795. Toto dílo vykazuje mnohé autobiografické prvky. Pojednává o vztahu mladého vojáka, který se vrátí z bojů, najde si manželku a žije poklidným životem. Musí se ale do války vrátit, a je těžce zraněn. Když jde tuto novinu jeho kamarád oznámit jeho ženě, vše se zvrtne a on ji svede. Ta přestane manželovi posílat dopisy, takže ten pojme podezření, napíše své nevěrné ženě poslední dopis a vrhne se do bezhlavého útoku na nepřítele, v němž zemře.
Novela byla vydána až po Napoleonově smrti a její fragmenty byly rozeslány do různých aukčních domů. V angličtině vyšlo kompletní dílo až v roce 2009.
Pokus o sebevraždu
O Napoleonově nevyzrálosti a těkavé povaze svědčí i jeho pozdější pokus o sebevraždu, který spáchal ještě před vyhnanstvím na Elbu. Napoleon u sebe nosil vždy pilulku s jedem, kterou týden po své abdikaci použil. Jed však byl ale asi už starý, a i když Napoleonův zdravotní stav byl v té době již nedobrý, jed u neublížil a sebevražda nevyšla.
Zdroje: thefanatic.net, www.vegasslotsonline.com, www.onlymen.cz
