Jak zemřel Napoleon: Vědci přezkoumali pitevní zprávu. Přišli se šokující teorií

Napoleon Bonaparte zemřel v pouhých 51 letech.

Napoleon Bonaparte zemřel v pouhých 51 letech.

Foto: Profimedia.CZ

Dne 15. října 1815 vystoupil Napoleon Bonaparte na malý ostrůvek v jižním Atlantiku, aby zde strávil zbytek života v naprostém odloučení od světa, ve kterém proslul jako dobyvačný vojevůdce. Kolik času mu v té chvíli ještě zbývalo? Nemohl tušit. Osamělost, špatné hygienické podmínky a dědičná dispozice k rakovině žaludku jeho konec svorně uspíšily. A možná tu bylo ještě něco jiného.

Dlouhodobý pobyt na opuštěném ostrově se zajištěným ubytováním a stravou nezní jako špatný nápad pro pozdní důchodová léta. Člověk by zde mohl rozjímat, psát paměti a kochat se pohledem na oceán. Jenže Napoleon v době svého příchodu na Svatou Helenu ještě žádným důchodcem nebyl. Bylo mu teprve 46 let a právě ztratil moc nad obrovskou říší i osobní svobodu. Z takové situace musel být dost roztrpčelý. Tím spíše, že manželka Marie Louisa ho opustila už v době, kdy byl internován na Elbě. Sobě i synovi si zařídila nový život ve Vídni a Napoleon se pro ni stal mrtvým mužem.

Po někdejším vojevůdci už tedy neštěkl ani pes. Angličané pro něj ani neměli připraveno důstojné ubytování, zpočátku musel vzít zavděk zahradním domkem. Jeho příštím bydlištěm se měla stát vila Longwood, její vzletný název ale nemohl zakrýt ubohý stav, ve kterém se nacházela. Na vlhkých zdech se tvořila plíseň a množily se tu krysy.

Porážku u Waterloo prý přičítal počasí i sám Napoleon.

Tipnete si, kolik skutečně měřil Napoleon? Možná budete překvapení

Ošetřoval ho patolog

Stačilo pár let, aby se u vyhnance projevily vážné zdravotní potíže. Trpěl chronickým kašlem a žloutenkou, trápilo ho revma, často se ho zmocnila zimnice  a stěžoval si na bolesti břicha. V roce 1819 propustil dva britské lékaře a vyžádal si služby Korsičana Francesca Antommarchiho. Ten měl sice více zkušeností s patologií než s ošetřováním živých pacientů, ale Napoleon mu více důvěřoval, protože šlo o krajana.

Smrt NapoleonaSmrt NapoleonaZdroj: Profimedia.CZ

Antommarchi si vedl o pacientově zdraví podrobný deník. Díky tomu víme, že se na sklonku roku 1820 Napoleonův stav prudce zhoršil. Přidaly se úporné bolesti hlavy, bušení srdce, bolesti v játrech, světloplachost a nutkání ke zvracení. Pacient byl malátný a občas upadal do mdlob. Jeho utrpení trvalo až do začátku května 1821, kdy zcela vyčerpán vydechl naposledy.

Dvě pitvy

Rivalita mezi anglickými doktory a Antommarchim však tímto momentem neskončila. Obě strany se přihlásily o právo provést na zemřelém pitvu. Historikové se dodnes drží pitevní zprávy anglické, podle které Napoleon trpěl žaludečním vředem, jenž prý přerostl do rakovinového stadia a prorazil žaludeční stěnu. "Žaludek byl zaplněn značným množstvím látek barvy kávové sedliny, které vydávaly infekční zápach," uváděla zpráva. 

Sám Napoleon se na sklonku svého života rovněž domníval, že za jeho problémy stojí rakovina žaludku. Na stejnou nemoc totiž zemřel i jeho otec. Jenomže tu ještě máme pitevní zprávu doktora Antommarchiho, která všechno zamotala.

Napoleonova posmrtná maskaNapoleonova posmrtná maskaZdroj: Profimedia.CZ

Korsický lékař upozornil na zcela zničené plíce, o nichž Angličané tvrdili, že jsou v bezvadném stavu. Zmínil se také o "zvětšených játrech zalitých krví" a osrdečníku pokrytém drobnými nádory. Zprávu britských kolegů odmítl podepsat.

Proč takové rozdíly? Švédský toxikolog Sten Forshufvud přišel už v 50. letech minulého století s teorií, že byl Napoleon ve skutečnosti záměrně otráven arsenikem. Odpovídaly by tomu jeho zdravotní potíže v posledních měsících před smrtí. Anglická pitevní zpráva by v takovém případě mohla být jen objednanou kamufláží, zdůrazňující dědičné onemocnění žaludku. Podezření, že ho chce někdo zavraždit, vyjádřil i sám Napoleon ve své druhé závěti.

Portrét Napoleona v netradičním historickém kostýmu

Slepě zamilovaný Napoleon: Josefina měla fyzickou vadu, která ji výrazně hyzdila

Za vraždou mohl stát blízký přítel

Kdo by si ale špinil svědomí vraždou dávno poraženého muže, odstaveného do nejzaššího koutu planety? Například generál Charles-Tristan de Montholon by měl důvodů hned několik. Napoleona na Svatou Helenu doprovodil i se svou manželkou, která zde po nějaké době porodila dceru, přičemž nebylo tak úplně jisté, zda je otcem Montholon, nebo slavný vyhnanec. Pobyt na ostrově mohl být pro manžele zpočátku možná dobrodružný, ale po čase se jim určitě zastesklo po normálním společenském životě v civilizaci. Do Francie se však jen tak vrátit nemohli. Napoleon ve své závěti odkázal Montholonovi za věrné služby dva miliony franků a mohl si to kdykoli rozmyslet. Pro věrného generála tak bylo nejvýhodnější Napoleona co nejdříve odpravit.

Generál Charles-Tristan de MontholonGenerál Charles-Tristan de MontholonZdroj: Profimedia.CZ

Jsou to však jen spekulace. Analýza vzorku Napoleonových vlasů vyvrátila, že by se v nich nacházelo víc arsenu, než bylo u současníků poraženého vojevůdce běžné. Na druhé straně, kdokoli by se býval chtěl Napoleona zbavit, na Svaté Heleně by měl velmi snadný přístup k jedu díky přemnoženým krysám, které se hubily právě arsenem.

Pravdou zůstává, že sesazený státník měl zdravotních potíží až podezřele mnoho a ani jedna ze dvou pitev příčinu smrti přímo neurčila. Podle dnešních odborníků to mohl to být zánět jater, rakovina žaludku či vrátníku, tuberkulóza, otrava anebo také všechno dohromady. Šlo o opravdu hrůzný konec kdysi neporazitelného muže.

Možnost Napoleonovy otravy blíže rozebírá anglické video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.grunge.com, cs.wikipedia.orgwww.frenchempire.net