www.techexplorist.com, www.archaeology.wiki, www.prnewswire.com
Tým použil jaderné emulze, díky kterým vytvořil snímky a zjistil, že to, co se nachází uvnitř, je s velkou pravděpodobností kostel.
Ruští vědci objevili záhadnou pod starou pevností zázrak
Ruským vědcům se podařil doslova mimořádný objev, když za pomoci miomové radiografie objevili jeden z nejstarších kostelů na světě. Nachází se uprostřed středověké pevnosti Naryn-Kala ve městě Derbent.
Kostel byl však známý již dříve. Ačkoliv archeologové tušili, že se jedná o křesťanský chrám, neměli dostatečné vybavení k tomu, aby ho prozkoumali celý. Velká jeho část totiž leží v podzemí.
Na povrchu je pouze kopule, ke které nevedla žádná přístupová cesta. Jelikož je stavba chráněnou památkou UNICEF, nesmí se poškodit. A tak se v dalších zkoumáních nepokračovalo.
Změna nastala až ve chvíli, kdy se ruští fyzici rozhodli, že na to půjdou doslova od lesa a použijí miomovou radiografii, způsob ozařování, který jim stavbu pomůže prozkoumat.
Tým tak umístil dovnitř budovy několik detektorů. Za pomoci jaderných emulzí pak byly vytvořeny první snímky, kdy se fotografické desky použily k záznamu průchodu nabitých částic, které jimi procházejí.
Výsledky tohoto "skenování" ukázaly, že se jedná o kostel a budova má tvar kříže. Bylo zjištěno, že je 36 stop vysoká, 50 stop dlouhá (od severu k jihu) a 44 stop široká (od východu k západu). Ramena "kříže" byla 16 stop široká a 13 stop dlouhá.
"Neobvyklá stavba, do které jsme umístili naše detektory, má tvar kříže, orientovaného přísně ke světovým stranám, přičemž jedna strana je o dva metry delší než ostatní," uvedla Natalia Polukhina, autorka výzkumu.
Začali ji ozařovat
Kostel byl datován do roku 300 n.l. a je součástí pevnosti Naryn-Kala. Vědci nejprve zkoumali, proč se velká část kostela nachází pod zemí a zjistili, že za to mohou Arabové, kteří město v roce 700 n. l. dobyli a stavbu záhy srovnali se zemí. Ovšem pouze na oko.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Hlavním předmětem zkoumání byl účel stavby kostela. Dle vědců jsou tři možnosti. Kostel sloužil buď jako zoroastriánský chrám ohně, nebo byl podzemní vodní nádrží, anebo to kdysi bývala křesťanská citadela.
K získání co možná nejvíce potřebných informací tak dopomohla metoda miomického radiografu, tedy způsobu ozařování, který vědcům z Ruské akademie věd, Skobelcinova institutu jaderné fyziky Moskevské státní univerzity Lomonosova a Dagestánské státní univerzity poskytl potřebné informace k vytvoření obrazu záhadné budovy.
Mionové detektory jsou stále častějším způsobem, jak prozkoumat struktury starověkých staveb. Cílem je co nejrychleji zjistit, co je stavba zač, a to bez nutnosti výkopových prací. Díky tomuto způsobu skenování se navíc předchází případnému poškození, což je z archeologického hlediska velmi vítané.
Objev kostela však není prvním nálezem tohoto typu. V roce 2017 byla objevena obrovská komora uvnitř staroegyptské Velké pyramidy v Gíze „Ačkoli v současné době nemáme žádné informace o zamýšleném účelu této stavby, tato zjištění ukazují, jak může moderní částicová fyzika vrhnout nové světlo na světové archeologické dědictví," dodala Polukhina.
