Moderní člověk je jediným obyvatelem planety Země pouze posledních 30 000 let. Jiní homininé se zde nevyskytují, proto pozornost vědců stále láká historie našeho lidského druhu a zejména to, odkud skutečně lidé pocházejí. Nejprůkaznějším materiálem je DNA.
"Můžeme vykopávat různé typy lidí nikoliv z hlíny a fosilií, ale přímo z DNA," říká profesor Joshua Akey, specialista na genetickou archeologii. DNA by podle něj mohla poskytnout informace nejen o vymřelých lidech, ale také o vývoji moderních lidí. Akey se zabýval studiem souvislostí mezi moderními lidmi na jedné straně a neandertálci a denisovany na straně druhé. Naši přímí předkové se setkávali a pářili s archaickými lidmi.
Na video o historii páření raných lidí se podívejte zde:
Naše neandertálské geny
Neandertálci vymřeli zhruba před 30 000 lety, což se kryje s tím, kdy se objevili moderní lidé, kteří se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety. Neandertálci byli zruční ve výrobě kamenných nástrojů a byli přizpůsobeni chladnému a tmavému podnebí. Vyznačovali se širokými nosy, hustým ochlupením a velkýma očima a do dnešních dnů si od nich neseme i některá onemocnění, například cukrovku, artritidu a celiakii.
Kromě jejich genů však lidská DNA odhalila i další geny. Profesor Akey si však není jist, o jaký druh se jedná. Naši lidští předkové obsahují i geny denisovanů a dalších druhů, pravděpodobně další archaické formy člověka, která s nimi obývala Zemi ve stejnou dobu.
Neandertálští milenci.
Neznámý druh?
Neznámý druh, který byl nalezen v roce 2008 v pohoří Altaj na Sibiři, nebyl neandertálec, jak se vědci zprvu domnívali, ale dosud neznámý typ dávného člověka. V Denisově jeskyni byla nalezena kost prstu. Postupnými výzkumy doktor Akey a jeho tým zjistili, že nejbližšími žijícími příbuznými denisovanů jsou moderní Melanésané. Jedná se o národy, které dnes obývají například Nová Guineu, Vanuatu, Šalamounovy ostrovy nebo Fidži. Tyto národy nesou dokonce 4 až 6 % denisovanských genů, stejně jako některé geny neandrtálců. To znamená, že od počátku lidské linie zde existuje přiměšování, což znamená, že se populace rozdělují a zase spojují.
Lidská DNA je klíč
Veškeré výzkumy tedy nakonec dokázaly, že dnešní lidé v sobě nesou geny dávného, neznámého předka, které zde zanechaly druhy homininů mísící se možná před milionem let. Mohl to být Homo erectus, neandertálci i denisované a zcela jistě další druhy. Pravěcí lidé se tedy pářili s neandrtálci před 200 000 až 300 000 lety.
Do dnešního dne se podle nového výzkumu možná v našich genech zachovalo dokonce až 20 % neandertálského genomu. Výzkum pak porovnal genomy dvou neandrtálců, jednoho denisovana a dvou moderních afrických jedinců, čímž byly odhaleny rekombinační události, a dokonce i rekombinační události uvnitř rekombinačních událostí. Tak bylo odhaleno, že druh Homo sapiens se asi pářil s neandrtálci před 200 000 až 300 000 lety, a to ve více obdobích. Nové výsledky jsou jen dalším důkazem toho, že se dávné a moderní lidské linie poměrně často mísily.
Zdroje:
