Studie doplňuje rostoucí počet výzkumů kognitivních schopností neandertálců, kteří žili po boku moderních lidí v Evropě a Asii po desítky tisíc let, než před zhruba 40 000 lety vyhynuli. I když je zřejmé, že neandertálci byli schopni komplexního chování, jako je výroba nástrojů a lov, jejich kognitivní schopnosti byly předmětem mnoha diskusí.
Neandrtálci byli dlouho vykreslovaní jako naši hloupější bratranci. Na vině jsou zřejmě nápadné rozdíly ve vývoji mozku moderních lidí a neandrtálců. V nové studii vědci použili pokročilé zobrazovací techniky k analýze lebek pěti neandrtálců a čtyř moderních lidí. Zjistili, že existují významné rozdíly ve tvaru a velikosti některých oblastí mozku, zejména v oblastech souvisejících s jazykem, sociálním poznáváním a zpracováním smyslů.
O tom, že se neandrtálské mozky vyvíjely odlišně od lidských, hovoří i toto video:
Spánkové laloky – tvorba jazyka a další rozdíly
Jedním z nejvýraznějších rozdílů byl tvar spánkových laloků, které se podílejí na zpracování jazyka. Neandertálské spánkové laloky byly delší a plošší než u moderních lidí, což naznačuje, že mohli mít jiný způsob zpracování jazyka. Toto zjištění je v souladu s předchozími výzkumy, které naznačovaly, že neandertálci mohli mít omezenou schopnost ovládat jazyk.
Vědci také zjistili rozdíly v prefrontální kůře, která se podílí na sociálním poznávání a rozhodování. Neandertálská prefrontální kůra byla méně rozšířená než u moderních lidí, což může naznačovat, že měli méně rozvinuté sociální a kognitivní schopnosti.
Další rozdíl byl zjištěný v mozečku, který se podílí na řízení motoriky a zpracování smyslů. Neandertálský mozeček byl menší než u moderních lidí, což může naznačovat, že měli méně vytříbené motorické a smyslové schopnosti.
Tyto rozdíly ve struktuře mozku mohly mít důležitý vliv na kognitivní schopnosti neandrtálců. Například rozdíly ve spánkových lalocích mohly ovlivnit jejich schopnost komunikovat a rozumět jazyku. Podobně mohly rozdíly v prefrontální kůře ovlivnit jejich schopnost činit složitá sociální a kognitivní rozhodnutí.
Verdikt: Moderní lidé byli kognitivně lepší než neandrtálci
Hlavní autor studie, doktor Naomichi Ogihara, vědecký pracovník na Keio University v Japonsku, uvádí, že tato zjištění „odpovídají myšlence, že neandertálci měli jiné kognitivní schopnosti než moderní lidé". Upozorňuje však, že k úplnému pochopení důsledků těchto rozdílů ve struktuře mozku je zapotřebí dalšího výzkumu.
„Vytváření většího počtu neuronů je základem pro vyšší kognitivní funkce," řekl Wieland Huttner, který vedl práci v Ústavu molekulární buněčné biologie a genetiky Maxe Plancka.
„Kamkoli homo sapiens přišel, v podstatě tam předstihl jiné druhy. Je to trochu zvláštní," řekl profesor Laurent Nguyen, který se na nejnovějším výzkumu nepodílel. „Neandrtálci byli v Evropě dlouho před námi a byli by přizpůsobeni svému prostředí včetně patogenů. Velkou otázkou je, proč bychom jim byli schopni konkurovat."
Studie přinesla nové poznatky o vývoji lidského mozku a kognitivních schopnostech našich dávných příbuzných. Jak poznamenává doktor Ogihara: „Pochopení kognitivních schopností neandrtálců je důležité nejen pro pochopení evoluce člověka, ale také pro pochopení rozmanitosti lidského poznání." A doktorka Anneline Pinsonová, první autorka studie, dodala, že „i když nevíme, kolik neuronů měl mozek neandrtálců, můžeme předpokládat, že moderní lidé mají v čelním laloku mozku, kde je aktivita [genu] nejvyšší, více neuronů než neandrtálci."
I když diktuje základní výpočetní kapacitu mozku, větší počet neuronů však automaticky neznamená chytřejší typ člověka. Lidské mozky obsahují přibližně dvojnásobný počet neuronů než mozky šimpanzů a bonobů.
Zdroje: www.theguardian.com, edition.cnn.com, www.theguardian.com
