Archeologové zkoumající jeskynní lokalitu na útesu v České republice objevili důkazy v podobě kamenných nástrojů a podezřelých hrotů z oštěpů. Ty mají naznačovat, že se neandrtálci a moderní lidé v této oblasti příležitostně pohybovali před 28 000 až 50 000 lety.

Potkali se moderní lidé s neandertálci na území Česka?

Nálezy tak přidávají chybějící kousek do skládačky týkající se událostí přechodu mezi středním a horním paleolitem. Tehdy neandertálci vyhynuli - z důvodů, o nichž se stále horlivě diskutuje - a místo nich se objevili moderní lidé.

Dr. Ladislav Nejman z University of Sydney je vedoucím a korespondujícím autorem studie v časopise Journal of Human Evolution. Ta podrobně popisuje výsledky archeologických vykopávek v jeskyni Pod Hradem.

"Našli jsme malé množství kamenných nástrojů, které vyprávěly neuvěřitelný příběh o vysoké úrovni tehdejší lidské mobility. Po tisíce let lidé využívali tuto jeskyni ke krátkým zastávkám a přicházeli z mnoha různých směrů. Jak naznačují suroviny, z nichž byly tyto nástroje vyrobeny," uvedl doktor Nejman.

Při vykopávkách byly nalezeny kamenné artefakty, kostěný ornament, malá kamenná čepel, dřevěné uhlí a mnoho různých kostí vyhynulých jeskynních medvědů. Nalezeny byly také kosti dalších vyhynulých zvířat včetně soba, tura, divokého koně a nosorožce srstnatého.

"Suroviny se často získávaly ve vzdálenosti 100 až 200 km, takže tito lidé nežili dlouho na jednom místě, ale chodili na velké vzdálenosti. Důvodem mohlo být také hledání zvěře nebo surovin na výrobu nástrojů," uvedl doktor Nejman.

Australští vědci našli důkazy

Tým vědců z Austrálie a České republiky zkoumal, jak lidé v této drsné ledovcové krajině nejen žili, ale také, jak vypadalo tehdejší klima.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Analýza, kterou provedla Dr. Rachel Woodová z Australské národní univerzity, zahrnovala nedávno vyvinuté vylepšení radiouhlíkového datování pomocí urychlovačove hmotnostní spektrometrie. Díky ní je možné na základě předběžného zpracování vzorků přesně určit časový průběh četných lidských návštěv dané jeskyně.

Vědci tak získali mnoho důležitých informací o klimatu a rostlinách, které rostly v okolí jeskyně. Druhu dřeva, které si lidé nosili do jeskyně na rozdělávání ohně a také se jim podařilo zjistit, co bylo jejich potravou.

Lidé té doby hojně konzumovali oříšky z borovice švýcarské. Ta se dnes již v dané oblasti nevyskytuje. Důvodem je přílišné oteplení klimatu. Nález "praženého" oříšku, starého zhruba 45 000 až 48 000 let, však díky unikátní technice zvané sediment aDNA pomůže určit, jaký typ zvířat a lidí jeskyni navštěvoval. A to dokonce i bez přítomnosti jejich kostí.

Zdroje:

www.ancientpages.com

www.theguardian.com

www.sci-news.com