Jak vědci k nosu došli

Na počátku května roku 2023 uveřejnil mezinárodní tým vědců v odborném časopise Communications Biology studii o výzkumu genetických informací šesti tisíc moderních lidí smíšeného evropského, indiánského, afrického a latinskoamerického původu.

„Většina genetických studií o lidské rozmanitosti zkoumala geny Evropanů; rozmanitý vzorek účastníků z Latinské Ameriky v naší studii rozšiřuje záběr výsledků genetických studií a pomáhá nám lépe porozumět genetice všech lidí,“ uvedl spoluautor studie Andres Ruiz-Linares, genetik z Fudan University, University College London v tiskové zprávě university.

Genetické poznatky výzkumníci použili k měření obličejových rysů, zejména nosů. „Již dlouhou dobu vědci uvažují, že tvar nosu může být ovlivněný přirozeným výběrem. Nosy nám pomáhají regulovat teplotu a vlhkost vdechovaného vzduchu. Proto se našim předkům v různém podnebí „hodily“ různé tvary nosů,“ řekl Qing Li, genetik z Fudan University a hlavní autor studie. Genetické informace si pak předávali tisíciletí. 

Gen pro nosy stavěný

Dle studie autoři identifikovali třicet tři nových oblastí genomu, které ovlivňují tvar obličeje, včetně nové části DNA zděděné po neandrtálcích. Jde zejména oblast genomu ATF3, kolem něhož jsou malé kousíčky genetického kódu – jednonukleotidových polymorfismů, které jsou aktivní během vývoje obličeje a hlavy.

Právě neandrtálská DNA se dle vědců podílí na tvaru našeho nosu. Jim vděčíme za velký nos. „Gen, který jsme zde identifikovali, mohl být zděděný po neandrtálcích, aby pomohl lidem přizpůsobit se chladnějšímu podnebí, když se naši předkové stěhovali z Afriky,“ uvádí se ve studii.

Neandrtálský nos

Víme, že neandrtálci jsou jedni z našich nejbližších příbuzných, ale jejich rysy se od našich liší. Měli výrazné výčnělky nad očima, velké zuby, vystouplý střed obličeje – a velký široký nos se širokými nosními dírkami. Proč takový obličej a takový nos? Tím se vědci také zabývali. Počítačová „dynamika tekutin“ ukázala, že i tvar obličeje mohl souviset s dýcháním.

Velký nos ohříval studený vzduch, anebo zvlhčoval suchý. Vědci předpokládají, že neandrtálci měli daleko vyšší energetické nároky než my, ať už kvůli zavalité postavě, lovu nebo udržení teploty v zimě. Při vysokém příjmu kalorií je pro spalování cukrů, tuků a bílkovin zapotřebí více kyslíku. A velká nosní dutina nejspíš umožňovala podstatně větší nádech. Neandrtálci ve středomoří lovili měkkýše. Možné také je, že jim pomáhal při potápění vydržet déle pod vodou.

Velký nos tak nemusí být jen „chloubou“. I dnes se může hodit, jak je vidět. A pokud máte „nosík“, i tak můžete nějakou tu neandrtálskou DNA mít. Uvádí se, že neafrická populace jí má 1,5 až 2,1 procenta. A možná můžeme být rádi. Neandrtálci nebyli žádní hrubiáni, jak se dlouho myslelo. Byli sofistikovaní, starali se o své starce, pohřbívali mrtvé. Věnovali se umění, vyráběli šperky a žili soudržným životem.

Zdroje: www.dailymail.co.uk, phys.org, gizmodo.com