Vědci chtějí naklonovat neandrtálce. Byli by prý chytřejší než lidé

11. srpen 2020 četba na 2 minuty
Rekonstrukce podoby neandrtálského člověka

Rekonstrukce podoby neandrtálského člověka

Foto: Shutterstock.com

O neandrtálcích se vědci dlouho domnívali, že byli primitivními předky dnešního moderního člověka. Současné studie se však přiklání k názoru, že příslušníci homo sapiens a neandrtálci žili vedle sebe jako dva samostatné druhy. A lidé přitom vůbec nebyli o nic vyspělejší. Spíše naopak.

Americký profesor genetiky George Church předpokládá, že se neandrtálci ve srovnání s lidským rodem vyznačovali vyšší inteligencí, a kdyby jim byly dopřány životní podmínky s veškerým komfortem dnešní doby, dožívali by se klidně 130 až 150 let. Přispěl by k tomu mimo jiné i fakt, že by byli imunní vůči civilizačním chorobám typu rakovina.

"Neandrtálci mohli mít jiné myšlení než my. Mohli být chytřejší. To by dnes bylo pro lidstvo prospěšné," uvedl George Church a zároveň vyjádřil přesvědčení, že inteligence neandrtálců by nám mohla pomoci v boji s epidemiemi, nebo dokonce i s létáním na jiné planety.

Z tohoto důvodu Church už před několika lety uvažoval o naklonování neandrtálské DNA. "Potřebuji jen odvážnou ženu, která by neandrtálský klon odnosila," prohlásil. Nebyla to však docela pravda. K podobným genetickým experimentům by potřeboval i zákon, který by je umožňoval.

Jeho skeptičtější kolegové se obávají, že by takový klon nemusel být imunní vůči běžným chorobám dnešní doby a mohl by se narodit s deformacemi. V současné nepříliš tolerantní společnosti by navíc jistě čelil xenofobním útokům.

Neandrtálci před moderní vědou dodnes skrývají mnohá tajemství. Víme o nich, že uměli využívat oheň, vyráběli si kamenné pěstní klíny a rydla, a dokonce i dřevěné a kostěné nástroje. Pomocí lepidla ze smoly připevňovali hroty na oštěpy a vytvářeli si provázky. Nejspíš si vyvinuli i vlastní řeč a v pozdějším období své jeskyně zdobili malbami. Věku vyššího než 40 let se však dožilo jen 25 procent z nich.

Akční letáky