www.iflscience.com, www.youtube.com, www.nationalgeographic.com, www.bigthink.com, www.livescience.com
Druh Homo neanderthalis žil asi před 400 000 až 40 000 lety. Kmeny obývaly oblast, která sahala od evropského pobřeží Atlantiku po střední Asii a od Středozemního moře po dnešní Belgii. To z nich dělalo první jedince, kteří dokázali přežít v chladném prostředí. Právě doba ledová ovlivnila jejich fyzické vlastnosti.
Byli relativně nízcí, podsadití, se širokým hrudníkem a svalnatými končetinami. Díky tomu jejich tělo dokázalo dobře hospodařit s teplem. Také jejich výrazné nosy pomáhaly ohřívat vzduch a zvlhčovat ho.
I přesto, že si vědci dlouho mysleli, že neandrtálci byli hloupí, archeologické nálezy naznačují pravý opak. Stavěli přístřešky, nosili funkční oděvy a zdobili se šperky. Své mrtvé pohřbívali a na hroby sázeli květiny. Byli dokonce prvním lidským druhem, který vyráběl nástroje nejen z kamene, ale také z kostí.
Dědictví neandrtálců
Zhruba před 40 tisíci lety ale záhadně zmizeli. Existuje řada teorií, jež se snaží vysvětlit proč. Jedna z nich hovoří o tom, že byli vyvražděni moderním člověkem. Ten totiž přesně v té době migroval z Afriky a osidloval oblasti, kde žili jeho bratranci. Další předpokládá, že oba dva druhy splynuly v jeden. Tím by se vysvětlil fakt, že neandrtálské geny stále v našem genomu přežívají. Odborníci zjistili, že přispívají 1,8 až 2,6 procenty k celkové genetické výbavě jedinců euroasijského původu.
Jak ukazují studie z posledních let, neandrtálská DNA může ovlivnit barvu pleti, vlasů, spánkové vzorce či náchylnost k srdečním onemocněním. „Některé geny, které kdysi pomáhaly přežít, se v dnešní době staly důvodem k obavám,” vysvětluje Corinne Simonti, postgraduální studentka lidské genetiky na Vanderbiltově univerzitě. „Například schopnost vyšší srážlivosti krve zvyšuje riziko mrtvice, infarktu a potratu.”
Je váš předek neandrtálec?
Svým neandrtálským předkům mohou poděkovat hlavně ranní ptáčata. Vědci z Universidad Autónoma del Estado de México odhalili, že přestože je tzv. cirkadiánní rytmus ovlivněn širokou škálou faktorů prostředí, je zakořeněn v genomu.
„Neandrtálci byli lépe přizpůsobeni na oblast mírného pásma, kdy jsou především v letních obdobích dny dlouhé a slunce vychází brzy,” říká vedoucí studie Keila Velazquez-Arcelay. Upozorňuje však, že je nutné vzít v potaz životní styl mužů-lovců. Ti často chodili obstarávat potravu v noci.
Právě množství světla ovlivnilo i vzhled neandrtálců. Studie Michaela Dannemana a Janet Kelso z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii publikované v The American Journal of Human Genetics ukazuje, že naši bratranci neměli gen pro zrzavé vlasy. Byli jak blonďatí, tak tmavovlasí, ale pigmentace jejich kůže byla světlejší. Byli proto mnohem více citlivější na ultrafialové záření než Homo sapiens, který přišel z Afriky. Rychleji se tak spálili. Analýza zároveň ukázala, že některé varianty neandrtálských genů mohou přenášet sklon k závislosti na nikotinu.
