V ráji rájů
Rájem krasových útvarů – závrtů neboli sníženin je Čína. Zde se jim obecně říká tiankeng, což znamená nebeská jáma. Ač jde o poměrně vzácný a specifický útvar, říká se jim tak proto, že ze sedmdesáti pěti známých nebeských propadlin na světě je padesát právě v Číně. Aby si sníženina „zasloužila“ přízvisko nebeská, musí být nejméně 100 metrů hluboká i široká, horniny dna nad úrovní moře, a musí jí protékat řeka. To vše splňuje Xiaozhai, nejhlubší závrt na světě. Jeho průměr je zhruba 537 metrů a noří se do hloubky 511 až 662 metrů. V rozsáhlé krasové oblasti v okrese Fengije u města Čchung-čching ho badatelé objevili už v roce 1994, útroby však vědecké expedice zkoumaly později.
V této nebeské jámě objevili džungli s jedinečným a vzkvétajícím ekosystémem, kde roste 1 285 vzácných i dosud neznámých nebo ztracených rostlin. Pravěké stromy dorůstají výšky až 40 metrů, například jinan dvoulaločný, známý jako ginkgo biloba. Skotačí tu opice, ve vodách žijí vodní tvorové a vzácní mloci. Útočiště zde našli ohrožení živočichové, například levhart obláčkový.
Více informací a pohled do nebeské jámy přináší následující video:
Za nebeskými jámami
Na nový průzkum dalších nebeských jam v lesích této oblasti se vydal dvanáctičlenný tým čínských a britských výzkumníků pod vedením Yuanhai Zhanga z Ústavu krasové geologie Čínské akademie geologických věd a Andy Eavise z Britské speleologické asociace, kteří už předtím zkoumali Xiaozhai. Nyní se vypravili do obrovské jeskyně, kterou již dříve objevila hongkongská expedice a nazvala ji Hong Kong-Haiting Hall.
Tým se postupně po jednom laně spustil do jámy
„My jsme se pomocí trojrozměrného skenování zaměřili především na její objem…,“ uvedl k expedici Zhang. Pomocí skenování si dali za cíl zjistit více o jejím propadu. „Tyto obří jeskyně jsou přírodní jeskyně, z nichž většina vznikla zřícením a souvisí s podzemními řekami," řekl Zhang a dodal, že „…. vznik všech jeskyní není jednorázový proces. V podstatě mají historii delší než dva miliony let.“
Následující video ukazuje průzkum Hong Kong-Haiting Hall:
Po laně do krasového království
Jakmile se tým geologů a speleologů postupně po jednom laně do jeskyně spustil, dal se do mapování. Zjistil, že je její objem 6,7 milionů metrů krychlových, je 100 metrů široká, 200 metrů dlouhá a místy hluboká až 118 metrů. Na jihovýchodním konci se prudce propadá do dalších jeskyní, kde tým objevil rozsáhlé chodby, komory, zřícené skály a sloupy. A také vzácné útvary, kterým se říká jeskynní perly. Jsou to malé oblázky, která voda zakulatila a do hladka vyleštila.
Jeskynní perly jsou malé oblázky, která voda zakulatila a do hladka vyleštila
V obrovské komoře pak objevili šachtu, kterou protéká podzemní řeka, která se vlévá do nedalekého toku Panyang. „Trojrozměrným skenováním jsme zjistili, že se v síni Hong Kong-Haiting zachovalo mnoho důkazů o vývoji kráteru zhroucením, zejména stopy hornin vzniklé až po zhroucení, které jsou jasně patrné, a dokládají vývojové charakteristiky tohoto tiankengu,“ uvedl Zhang.
Závrty a jeskyně bývají plné života, ale jsou i důležitými „vodovody“ k hlubokým zásobárnám podzemních vod, které jsou zdrojem pitné vody pro miliony lidí.
Zdroje: www.iflscience.com, www.livescience.com, www.sciencealert.com
