Nebeské jámy

Jedinečné přírodní útvary – závrty jsou jedněmi z nejčastějších krasových útvarů. Jde o okrouhlé sníženiny, prohlubně, které vznikají rozpouštěním povrchových hornin, nejčastěji vápence. Narušený povrch se propadne a vytvoří se obrovská díra. Podle vzniku se dělí do několika typů. Nacházejí se v mnoha částech světa a každý závrt je jedinečný. Některé jsou vyplněné zeminou, v jiných bují život. „Rájem“ závrtů je Čína. Číňané jim říkají tiankeng, což znamená nebeská jáma či díra.

Ráj nad jeskyní

Aby si sníženina vysloužila název „nebeská“, musí být hluboká a široká nejméně sto metrů a musí jí protékat řeka. Průměr Xiaozhai Tiankeng je 537 metrů. Jedinečná je i v tom, že se jedná o dvojpropadlinu. Uvnitř obrovské jámy leží ještě jedna. Hloubka jámy je od 511 do 662 metrů. Objem se odhaduje až na 130 milionů metrů krychlových. Jde tak o nejhlubší a největší sníženinu na světě. V období dešťů do ní z povrchu po velmi příkrých skalních stěnách kaskádovitě stékají menší i mohutné vodopády. Napájejí podzemní řeku a labyrint jeskyní.

Nebeskou jámu, nejhlubší závrt na světě ukazuje následující video:

Zdroj: Youtube

Xiaozhai Tiankeng je skutečný nebeský ráj. Je domovem jedinečného prosperujícího ekosystému, kde roste a žije okolo 1 285 druhů rostlin a živočichů. Jen pro příklad, jinan dvoulaločný (ginko biloba) či tis čínský, který pochází z období před 200 miliony lety a roste nejméně tři sta let. Ze zvířat je to velemlok čínský a vzácný levhart obláčkový, kterých na celém světě žije asi jen 10 tisíc.

Následující video ukazuje snahy badatelů překonat prudký tok podzemní řeky:

Zdroj: Youtube

Geologická záhada

Nebeská jáma Xiaozhai Tiankeng se nachází v hornaté oblasti Čchung-čching v jihozápadní Číně. Objevená byla v roce 1994. Leží na vrcholu jeskyně Difeng, kterou kdysi vyhloubila podzemní řeka. Původ této nebeské jámy není zcela zřejmý. Někteří badatelé se domnívají, že mohla vzniknout pádem meteoritu. Dle většiny předpokladů ale vznikala postupně během posledních 128 tisíc let působením vod prosakujících do podzemních řek. Z geologického hlediska je ve srovnání s jinými závrty velmi mladá.

Týmy badatelů se ji během deseti let pokusily několikrát zmapovat. Proud řeky je však tak silný a prudký, že se jím nedá projít a týmy neuspěly. Díky tomu zůstává tento svět hluboko pod zemí neprozkoumaný a je tak jednou z největších čínských geologických záhad.

Zdroje: www.bbc.com, www.iflscience.com