Méně známým aspektem mughalské éry jsou fascinující astronomické přístroje a observatoře postavené mughalskými císaři a jejich dvorními astronomy.

Mapy a nejrůznější zobrazení Země a celkově naší planety fascinují lidstvo už od prvopočátku. Nejinak tomu bylo i u učenců Mughalské říše, kteří se zaměřili na překvapivě přesné nebeské mapy, konkrétněji jakési předchůdce našich glóbů. Právě pro jejich tvar se jejich ztvárnění dostalo názvu nebeské glóby anebo nebeské sféry, či koule.

Střední východ vydal své nebeské svědectví

Za objevem mughalských koulí stojí historička vědy Emilie Savage-Smithová, která se v 80. letech 20. století vydala na cestu po Středním východě s cílem najít a prozkoumat nebeské sféry ze starověku. Objevila tak jedno z nejneuvěřitelnějších kartografických uměleckých a technických děl, která kdy lidská ruka vytvořila. Mughalské sféry byly zcela odlišné než všechno, o čem měli vědci dosud tušení. Byly bezešvé. Až do té doby se celá akademická obec a metalurgové na celém světě domnívali, že všechny existující příklady dutých kovových nebeských koulí jsou šitého typu.

Vytvoření bezešvých dutých kovových koulí je totiž zcela nemožné. Tedy alespoň to si vědci mysleli. Není to ale pravda.

Koule z pákistánského Láhauru

Savage-Smithová v pákistánském Láhauru objevila koule vyrobené technikou "tajného lití vosku", která byla v severní Indii mezi kovodělnými řemeslníky známá již od konce 16. století. Vznikla právě v Mughalské říši a používala se až do 19. století, kdy byla postupně vytlačená moderními výrobními technikami.

Nebeské sféry a další astronomické přístroje z mughalské éry představují pozoruhodnou kombinaci umění, vědy a technologie. Jsou svědectvím geniality mughalských císařů a jejich dvorních astronomů, kteří dokázali provádět úžasně přesná astronomická pozorování a výpočty bez pomoci moderních dalekohledů nebo počítačů.

Na video o nich se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nebeské koule svědčí o hlubokých znalostech

Jedním z nejzajímavějších astronomických přístrojů postavených v mughalském období jsou nebeské koule, které sloužily k mapování polohy hvězd a planet na noční obloze. Tyto nebeské sféry byly často vyrobené z mosazi nebo mědi a byly složitě navržené se souhvězdími, znameními zvěrokruhu a dalšími astronomickými symboly.

Vědce na těchto koulích z Nughalu fascinovala rovněž jejich záhadná, až neuvěřitelná přesnost a složitost, která svědčí o hlubokých znalostech astronomie a matematiky, jež předběhly svou dobu. Nebeské sféry sloužily ke sledování pohybu nebeských těles, předpovídání zatmění a určování denní či noční doby.

Nejkrásnější bezešvý glóbus světa

Nejlepším dochovaným příkladem duté bezešvé nebeské koule je sféra mughalského metalurgického mistra a astronoma Muhammada Sáliha Tahtawího z roku 1631, nazvaná jeho jménem. Tento masivní bronzový glóbus je bohatě zdobený rytinami v arabštině i perštině a četnými piktografickými vyobrazeními nebeských těles.

Co je sextant Fakhri

Jedním z příkladů nebeské sféry z mughalské éry je sextant Fakhri, který sestrojil mughalský císař Muhammad Šáh na počátku 18. století. Sextant Fakhri je mosazná nebeská koule s propracovaným designem, na kterém jsou znázorněná znamení zvěrokruhu, sluneční soustava, a dokonce i bájná hora Meru ve středu vesmíru. Součástí sféry je také armilární koule, která se používá k měření polohy hvězd a planet.

Observatoř Jantar Mantar s obřími slunečními hodinami

Dalším příkladem je observatoř Jantar Mantar v Džajpuru v Rádžasthánu, kterou nechal postavit mughalský císař Džaj Singh II. na počátku 18. století. Součástí observatoře je několik velkých nebeských přístrojů, včetně Samrat Jantry, což jsou největší sluneční hodiny na světě, a Jai Prakash Jantry, která se používá k měření výšky a azimutu nebeských těles.

Techniky odlévání bronzu podobné těm, které mohly být použité k vytvoření mughalských koulí vznikly přibližně před 5700 lety v Izraeli, ale zatím neexistují žádné důkazy, které by takové tvrzení potvrzovaly. Někteří vědci řadí bezešvé sféry dokonce do oblasti OOP-ART (out-of-place-artefacts, předměty mimo mísu), což naznačuje, že jejich původ souvisí buď se ztracenou prehistorickou lidskou kulturou, nebo s mimozemšťany.

Nebeské koule starověké Mughalské říše tak dodnes představují fascinující a tajemný aspekt historie astronomie. Tyto krásné a složité nástroje nejen ukazují umělecké nadání mughalských řemeslníků, ale také zdůrazňují neuvěřitelné astronomické znalosti a porozumění mughalských dvorních astronomů. Jejich odkaz nás dodnes inspiruje a vzbuzuje úžas.

Zdroje: www.dailygrail.com, collections.vam.ac.uk, en.wikipedia.org/wiki/Mughal_Empire, brill.com