www.vesmir.cz, www.eso.org, www.spaceaustralia.com, www.thoughtco.com
Hadovitý vír byl zachycen přístrojem VISIR na dalekohledu Very Large Telescope v souhvězdí Normy, nacházející se asi 6 500 světelných let daleko. Ve skutečnosti jde o emisní mlhovinu, kterou tvoří Wolf–Rayetova dvojhvězda a horký veleobr.
„Nikdy jsme nečekali, že tento systém najdeme v naši Galaxii,” řekl Joseph Callingham z Nizozemského institutu pro radioastronomii. „V budoucnu by mohlo jít i první detekovaný zdroj záblesků gama záření, jež se řadí mezi nejenergetičtější událostí ve vesmíru. Doposud se je ale v Mléčné dráze nepodařilo objevit.”
Nebezpečná hvězda blízko Země
Zdrojem záření by mohly být Wolf–Rayetovy hvězdy. Ty se pyšní vysokou svítivosti a hmotností v rozsahu 25 až 60 Sluncí. Mají velmi krátkou životnost, během níž velmi intenzivně odvrhují hmotu do svého okolí ve formě hvězdného větru rychlostí několika milionů kilometrů za hodinu.
„Srovnali jsme Apepové větry pohybující se rychlostí 12 milionů km/h s prachovým větrníkem. Ten víří jen 2 miliony km/h. Tento velký rozdíl napovídá, že jedna z hvězd v systému vypouští jak rychlý, tak pomalý vítr. To znamená, že prochází kritickou rotací a rozpadá se,” vysvětluje Callingham. Její konec by měl přijít asi do půl milionu let.
Gama záření
Před vzdáleným gama záření nás chrání ozonová vrstva Země. Pokud by ale k jeho výtrysku došlo relativně blízko, přibližně do vzdálenosti zhruba 3000 světelných let, záblesk by ji zničil. Na planetu by pak začalo dopadat intenzivní ultrafialové sluneční záření. Před ním bychom se mohli schovat do budov. Zvířata a rostliny by ale postupně umíraly.
Následovala by vlna extrémně energetických částic kosmického záření. To by proniklo i skrze stěny a půdu. Celkové množství miomů by podle výpočtů 100násobně přesáhlo smrtící dávku pro lidi.
Odborníci upozorňují, že zatím se systému Apep nemusíme bát. S největší pravděpodobností by nás gama paprsky měly minout. Jiné hvězdy, o nichž astronomové ví, že je čeká přeměna, jsou daleko.
