„Hanička písnička“
Osud jí nedopřál vlastní ani adoptované děťátko, po kterém „Hanička písnička“, jak se říkalo právem zasloužilé umělkyni Haně Zagorové (1946–2022), Zlaté slavici, držitelce mnoha cen a uznání, platinových desek… „Tak po mně něco zůstane!“ řekla před deseti lety stále usměvavá a optimistická dáma české písničky v Krausově show, když se bavili o zlidovělém pojmu „dělat Zagorku“. Není to přirozeně jen to, kromě vzpomínek nám zanechala neuvěřitelných devět set krásných sólových písniček a duetů.
Jak tehdy v pořadu Jana Krause zmínila, věděla, že se to říká, ale netušila, jak vzniklo a co přesně znamená, ač na to byla už před tím několikrát tázána. S úsměvem řekla, že jí to vůbec nevadí, spíš je na to pyšná.
Kde se vzalo?
Slovo hláška se obecně užívá pro nezapomenutelné věty, které zazněly z úst našich herců v legendárních komediích či pohádkách. „Nedělej Zagorku“ v žádném snímku nezaznělo, je to „lidová tvorba“, jak by se dalo říct. V tom, jak a kdy toto slovní spojení vzniklo, nemají úplně jasno ani jazykozpytci, jasné je, že se zpěvačkou souvisí a vždycky bude.
Jeho kořeny nejspíš sahají do 80. let, přesněji řečeno do roku 1980, a ještě přesněji do filmu Trhák. Hana Zagorová v roli učitelky Elišky odolává svodům zámeckého pána Pavla Lenského v podání slovenského herce Juraje Kukury, který jí nadbíhá a projevuje náklonost. Ona si však dává načas, otálí, není schopná dospět k jasnému rozhodnutí a dát mu jasnou odpověď, zda jeho city opětuje.
„Zagorku“, jejího ctitele, známou českou komedii a jednu z mnoha známých písniček, které v ní zazněly, si můžete připomenout na následujícím videu:
Jan Kraus si do milé zpěvačky „mile rýpnul“ a nadhodil, že dělat Zagorku znamená dělat dusno, protože je dotyčný namyšlený. Neměl pravdu, už jen proto, že to na zpěvačku vůbec nesedí. Když někdo řekne „nedělej Zagorku a…“ znamená to, nedělej drahoty a pojď s námi třeba na pivo. Jinými slovy, význam dělat Zagorku je otálet, váhat, zdráhat se. Alespoň tak se to vykládá. Nebo máte jiný názor?
Pozn.: hláška je sousloví, (často vtipný/á), výrok či věta, které zlidověly. Nejznámější jsou z filmů, ale může být používána v určitém okruhu společnosti, lidí, rodiny; úsloví je široký pojem, který zahrnuje různé typy ustálených spojení, frází a slovních obratů, nelze ho přesně vymezit, stejně jako rčení či pořekadlo. Pro všechny ustálené obraty se užívá zastřešující termín „frazeologismus“.
Zdroje: tv.nova.cz, zoom.iprima.cz, dvojka.rozhlas.cz, zeny.iprima.cz
