Slavná busta, sloužící k rekonstrukci jejího obličeje, se našla 6. prosince 1912 během vykopávek organizovaných Německou orientální společností pod vedením Ludwiga Borchardta v domě sochaře Thutmosise. Kdysi stála na dřevěné polici, která se ale během staletí rozpadla na prach. Umělcovo dílo tak spadlo na podlahu. Díky suti však zůstala z velké části nedotčená.

„Když jsem ji spatřil, hned jsem věděl, že jde o něco mimořádného. Byla nádherná, i přesto, že neměla domalované jedno oko,” napsal si Borchardt do deníku. Tvář ženy se pyšnila dokonalou symetrií, drobným nosem, plnými rty a vášnivě přivřenýma očima.

Podoba královny Nefertiti

O pár měsíců dostali archeologové povolení vyvézt bustu z Egypta do Německa. Zde byla několikrát zkoumaná, aby se odhalilo její stáří a použitý materiál. Odborníci zjistili, že byla vyrobená asi před 3347 lety ze štukovaného vápence. Duhovka pravého oka je vykládaná horským křišťálem. Zajímavostí je, že barvy byly nanesené jedna po druhé v pořadí modro-bílá, bílá, žlutá, modrá a nakonec červená.

Důkazem, že se opravdu jedná o panovnici Nefertiti je modrá koruna, kterou nosí na řadě dalších zobrazení. Nad čelem byl navíc umístěný královský had Uraeus a od zátylku se táhl červený pás, jenž byl typickým atributem v umění po Achnatonově nástupu na trůn.

Fascinace bustou

„Svěží růžovo-hnědá pleť a tmavě červené rty působí, jako by byla tvář právě nalíčená. Sochař ji obdařil univerzální krásou, jež přesahuje rasu a čas,” napsal britský egyptolog Joyce Tyldesley. Odborník navíc upozorňuje, že busta kombinuje pasivní i aktivní pohyby. „Hlava a krk jako by byly tlačeny dolů těžkou korunou. Toto napětí je však vyvážené a zdůrazněné dlouhými svaly.” 

„Všichni stáli v úžasu, hypnotizovaní jejím vzhledem. Někteří stáli několik minut nehybní, další se stále znovu a znovu vraceli, aby si ji prohlédli ještě jednou,” zachytila atmosféru na výstavě Egyptského muzea v Berlíně v roce 1985 egyptoložka Julia Samson. 

Zdroj: Youtube

Jak ukázala analýza CT snímků v roce 2006, i hladká Nefertitina tvář měla vrásky a nedokonalosti, které se umělec nebál zachytit. „Ty ale byly následně zakryté asi čtyřmi centimetry omítky, jako když se nanáší make-up,” říká ředitele Egyptského muzea Dietrich Wildung. „I přesto však byla královna překrásná.”

Zdroje: www.national-geographic.cz, www.tagesspiegel.de, www.de.wikipedia.org