V roce 536 Slunce zmodralo a pohaslo
I historik doby středověku, Michael McCormick, považuje právě rok 536 za nejhorší rok v historii lidstva. V Evropě to byl totiž začátek jednoho z nejhorších období vůbec.
Záhadná mlha ponořila Evropu, Blízký východ a některé části Asie na celých 18 měsíců do tmy. A to jak ve dne, tak i v noci. Slunce zmodralo a pohaslo a tato hrůza trvala několik měsíců.
Slunce po celý rok vydávalo zmodralé světlo bez jasu, stejně jako měsíc. Teploty v létě roku 536 klesly o 1,5 °C až 2,5 °C, čímž bylo zahájeno nejchladnější desetiletí za posledních 2300 let.
Právě toho léta v Číně padal sníh, úroda se nedařila a lidé hladověli. Irské kroniky zaznamenaly "neúrodu chleba z let 536-539 n.l.". V roce 541 pak zasáhl římský přístav Pelusium v Egyptě dýmějový mor. To, čemu se začalo říkat Justiniánův mor, se rychle rozšířilo a vyhubilo téměř polovinu obyvatel východořímské říše a urychlilo její pád.
Historici nazývají toto období dobou temna. Zdroj zmodralých mraků byl však dlouho záhadou. Nyní ultrapřesná analýza ledu ze švýcarského ledovce, kterou provedl tým vedený McCormickem a glaciologem Paulem Mayewskim z Institutu klimatických změn na The University of Maine v Orono, ukázala na viníka.
Hrůza trvala rok, vědci neví proč
Pravděpodobným viníkem této roční hrůzy mohla být kataklyzmatická sopečná erupce na Islandu, která vyvrhla popel na severní polokouli právě počátkem roku 536. V letech 540 a 547 pak následovaly dvě další mohutné erupce.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Opakované výbuchy, po nichž následoval mor, uvrhly následně Evropu do hospodářské stagnace, jež trvala až do roku 640.
Podle Kylea Harpera, prorektora a historika na Oklahomské univerzitě v Normanech, nám podrobný záznam přírodních katastrof umožňuje lépe pochopit příčiny pádu Římské říše a jakési "středověké ekonomiky".
Vědci skutečně dlouho pátrali, proč byl rok 536 neobvykle chladný. Před třemi lety však polární ledová jádra z Grónska a Antarktidy přinesla vodítko. Když vybuchne sopka, vychrlí síru, vizmut a další látky vysoko do atmosféry.Tam vznikne aerosolový závoj, který odráží sluneční světlo zpět do vesmíru a ochlazuje planetu.
Tým vedený Michaelem Siglem zjistil, že téměř každému neobvykle chladnému létu za posledních 2 500 let předcházela sopečná erupce. Tým se domníval, že koncem roku 535 nebo začátkem roku 536 došlo k mohutné erupci, jež způsovbila dlouhotrvající tmu a chlad.
Zdroje:
