I když zástupkyně nežného pohlaví byly po celé 19. století obecně chápány jako nesvéprávné bytosti, jež mají být podřízené svým rodičům nebo manželovi, existovaly výjimky, které si život zařídily jinak. 

Jednalo se především o herečky a modelky, jež práci v domácnosti vyměnily za světla reflektorů a vlastní výdělek, což bylo v té době nemyslitelné. Role ženy totiž spočívala ve schopnosti vytvořit spokojený a čistý domov, rodit děti a vyhovět jakémukoliv přání manžela.

Vlastnění majetku nebo uspokojení potřeb bylo proto vyhrazeno jen mužům. To se nezměnilo ani v průběhu druhé poloviny 19. století, kdy některé ženy začaly pracovat. Jejich zaměstnání byla totiž nekvalifikovaná a mzda byla posílána přímo hlavě rodiny.

Svobodné umělkyně proto společnost pobuřovaly i fascinovaly zároveň. Výhodu navíc měly především, ty, které se pyšnily krásnou tváří a nestyděly se.

Celebrity 19. století

Lillie Langtry konkrétně okouzlila zástupce Anglie, známého sukničkáře prince Alberta Edwarda. Ačkoli byl ženatý a měl šest dětí, divadelní herečka a producentka, pyšnící se hustými tmavými vlasy a postavou přesýpacích hodin, byla jeho milenkou dlouhé tři roky.

A nejen jeho. Mezi její obdivovatele patřil Oscar Wilde, lord Shrewsbury a princ Louise z Battenbergu. Není divu. Tzv. Lady de Bathe byla oslavována jako mladá žena velké krásy a šarmu. Byla múzou estetického hnutí a její tvář se objevila na plakátu reklamy na mýdlo Pears Soap. Stala se tak první britskou celebritou propagující komerční produkt.

Nejen šarm a talent, ale také snaha o ukončení otroctví a bouřlivý rozvod. To vše proslavilo herečku a spisovatelku Frances Anne Kemble, jež se provdala za muže, který zdědil po americkém dědečkovi velkou plantáž i s černými pracovníky. 

Své postřehy o hrozných podmínkách sepsala do svého deníku a rozhodla se ho publikovat. Její manžel jí to ale zakázal a navíc ji pohrozil, že pokud zveřejní jen písmenko, své dcery už nikdy neuvidí.

Fanny se tak sbalila a odešla zpět do své rodné Anglie, kde knihu vydala. Navíc se stala uznávanou čtenářkou shakespearovských her a spisovatelkou poezie. Se svými dětmi se setkala, až když dosáhly plnoletosti.

První top modelka. Tak se dá označit Evelyn Nesbit, které pózovala pro nejvýznamnější tehdejší americké noviny a časopisy. Její tvář se usmívala z pivních podtácků, karet, kapesních zrcátek, pohlednic, kalendářů i plakátů. 

I přestože byla úspěšná a bohatá, její osobní život tak šťastný nebyl. Několikrát byla znásilněna nebo zbita, včetně muže, jehož si nakonec vzala, a který zabil jejího předchozího milence.

Emancipované krásky

Marie Duplessis nebyla umělkyní ani bojovnicí za lidská práva. Byla tak okouzlující, že se nechala vydržovat od všech, již jí podlehli. Mezi její obdivovatele patřil skladatel Franz Liszt i Alexander Dumas, jehož inspirovala k postavě Dámy s kaméliemi.

I když zemřela na tuberkulózu ve věku 23 let, za svůj krátký život získala pověst diskrétní, inteligentní a vtipné milenky.

Mezi ženy, jež v 19. století vzbudily nevídanou pozornost, patří také Božena Němcová. Říkalo se o ní, že je „ztepilá, má dlouhé a husté vlasy a je krásná nejen na těle, ale i na duchu.” 

Nebyla totiž obyčejnou „panímámou”, ale díky panské výchově, které se jí dostalo na zámku ve Chvalkovicích, byla elegantní a uměla se chovat. Zároveň byla inteligentní a velmi obětavá. Podle historika Petra Grulicha tak byla ozdobou nejen pražské, ale i mimopražské společnosti.

Zdroje: www.omk.cz, www.en.wikipedia.org, www.hradec.rozhlas.cz, www.toptenz.net