Postava Járy Cimrmana se poprvé objevila v rozhlasovém pořadu Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka Nealkoholická vinárna U Pavouka 16. září roku 1966. Byl popsán jako řidič parního válce a sochař vystavující předměty, které díky svému stroji zdeformoval. Humorná reportáž slavila tak velký úspěch, že jen měsíc po jejím odvysílání dostali autoři nápad založit českému géniovi vlastní divadelní scénu.
První premiéra byla naplánovaná na 4. října roku 1967. Hra Akt byla doplněná o tzv. seminář neboli vědeckou přednášku seznamující publikum se samotným Cimrmanem. Postupem času se tak zformoval celý Mistrův životopis.
Jára Cimrman
Jára Cimrman se měl narodit ve Vídni mezi lety 1853 až 1884. Aby rodina ušetřila, v útlém věku nosil šaty po své sestře Luise. Jeho otec byl Čech a on se tak také cítil. Vlastenecká vroucnost se projevila například tím, že se rozkmotřil se svým nejlepším přítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že do svých pověstí zařadil příběh o blaničtích rytířích, kteří ale „za celých tři sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli.”
I přes svou lásku k naší kotlině Mistr rád cestoval. Svá putování využíval nejen k poznání nového kraje, ale také k ochutnávkám zlatého moku. Vždy ale razil heslo, že „Do hospody by se mělo chodit jen s umytýma nohama”. Čas od času se stalo, že cizí pivovary českého klasika neuspokojily. „Teplé pivo je horší než studená Němka,” tvrdil, když nepřišlo to pravé osvěžení. Po osmém půllitru ale dokázal své rozladění moudře skrýt. „Chlast – slast,” napsal.
Je všeobecně známé, že Cimrman byl také schopný vynálezce. Už za svého mládí měl prohlásit, že „Budoucnost patří aluminiu.” Novým nápadům věnoval každou volnou chvíli. I když i on, jako génius, někdy pociťoval únavu. „Nabyl jsem jistoty, že přestávám rozumět. To odpovídá mým výpočtům, podle kterých jsem se předběhl o asi 17 až 18 let. Nezbývá tedy zachovat si chladnou hlavu a počkat, až mě doba doběhne.”
Citáty Járy Cimrmana
Do povědomí veřejnosti se ale Jára zapsal především jako autor divadelních her, v němž se objevují hlášky, jež časem zlidověly. Slova „Jdu na sever, a teď jdu na jih!” použil snad každý, kdo se na výletě ztratil a nezachránilo ho ani to, že kamarádům nabídl kus své svačiny, kterou si “každý s dovolením také vzal.”
Cimrmanovský humor se jednoduše zaryje publiku pod kůži. A nejen jemu. „Pozor! Neříkejte nic, co do hry nepatří. Já mám fakt pamatováka, já to pak z té hlavy nedostanu,” stěžují si samotní herci, již „Nemohou ani naznačovat” z jednoduchého důvodu: „Češi jsou totiž názor prosíravý...”
Zdroje: www.citato.cz, www.citaty.net, www.cs.wikipedia.org, www.jetpunk.com
