Kulinářské tradice

Národní, regionální, místní kuchyň… Nejspíš bychom nenašli „hospodyňku“, která by neměla tradiční recept od své babičky, která ho má od své babičky a ta ho „zdědila“ po své babičce… Islanďané však mají mezi svými tradičními recepty i takové, jejichž kořeny sahají do hluboké minulosti až k samotným Vikingům. Tyto milované a oblíbené kulinářské pochoutky však prý patří mezi ty úplně nejodpornější nejen na světě, ale i všeobecně. Popřát si „dobrou chuť“ tak spíš vyzní ironicky.

Dáme si shnilého žraloka

Jsme-li na návštěvě, sotva odmítneme pohoštění a za pokrm se sluší kuchařku pochválit. V islandské rodině se návštěvník spíš modlí, aby se na stole neocitnul nepoživatelný hákarl. Tato pro Islanďany vynikající tradiční lahůdka je na přípravu náročná. Tedy alespoň pokud jde o čas. O to se ale postará příroda.

Hákarl se připravuje ze žraloka grónského (též zvaného malohlavý). Jeho syrové maso i „běžně“ tepelně upravené je jedovaté, kvůli vysokému obsahu močoviny. Té ho zbaví až následná fermentace – proces kvašení. Žralokovi se uřízne hlava a na několik týdnů se zakope do země, přikryje zeminou a zatíží kameny, aby se zbavil vody. Pro nastartování fermentačního procesu se doporučuje ho pomočit.

Pak se vytáhne, rozkrájí na kusy a po několik měsíců se ponechá tak, aby na něj působily povětrnostní vlivy arktického počasí. Podléhá tak postupně hnilobě a schnutí. Podává se nakrájený na plátky či na kostičky napíchnuté na párátku jako chuťovka. Proces „fermentace“ ho zbaví jedů, nikoli však chuti močoviny a zápachu čpavku.

Proces přípravy hákarlu můžete vidět na videu:

Zdroj: Youtube

Vynikající sousta je nutné dobře zapít

Sousto kvašeného žraloka – hákarlu nelze prý rozkousat, je nutné ho rozžvýkat. Pokud cizinec překoná puch, chce ho pozřít a hostitele neurazit, obvykle ho musí spolknout. Většinou však, jak říkají turisté, kteří chtěli tuto delikatesu ochutnat, sousto museli vyplivnout a zvedal se jim žaludek.

Jako u nás, jak se říká, že „kachna musí plavat“, a proto se zapíjí pivem, k hákarlu tradičně patří Brennivín. Další zkouška pro otrlé fajnšmekry. Tomuto nápoji se říká černá smrt. Je to vodka z brambor s kmínovým aroma. Jedno sousto, jeden doušek ... To asi cizinci postačí. A může se chlubit: „Na Islandu jsem ochutnal pokrm, kteří jedli i Vikngové..."

Hodnocení „kulinářských odborníků“ ukazuje následující video:

Zdroj: Youtube

Hákarl je běžně na jídelníčku restaurací a prodává se balený v obchodech.

Zdroje: www.biteoficeland.com, www.atlasobscura.com