Nejpodivnější bitva středověku: Nebe ztemnělo a obří armádu pozabíjely kroupy

Eduard III.

Eduard III.

Foto: Neznámý autor / Creative Commons, volné dílo

Některé bitvy v historii se nesmazatelně zapsaly do paměti, ať už z jakéhokoli důvodu. Byly buď extrémně krátké, nebo dlouhé, krvavé, anebo při nich bylo využito lsti. Jednou z těch nejabsurdnějších ale byla jedna z bitev třicetileté války. Konala se před Chartres na otevřené pláni, kde údajně armádu pozabíjely kroupy. Uzavřela první období dlouhé války mezi Anglií a Francií - ale jen na devět let.

Stoletá válka byla sérií vojenských konfliktů mezi Francií a Anglií, která začala v roce 1337 kvůli sporu o dědictví francouzského trůnu a skončila až v roce 1453. Během 116 let války došlo k vzestupu a pádu několika králů a šlechticů. 

Jedna z bitev války mezi Anglií a Francií.Jedna z bitev války mezi Anglií a Francií.Zdroj: Jean Froissart / Creative Commons, volné dílo

Eduardova úspěšná mise skončila bouří

Během války se anglický král Eduard III. aktivně pokoušel dobýt Francii. Měl velkou armádu, která čítala deset tisíc mužů. V říjnu 1359 vedl invazní vojsko o této síle přes Lamanšský průliv do Francie. Francouzi se vyhýbali přímým střetům a zůstávali kryti za ochrannými hradbami, zatímco Eduardova armáda plenila a vypalovala krajinu.

Začátkem dubna 1360 přivedl Eduard své vojsko k branám Paříže a pokusil se vyprovokovat francouzského dauphina Karla V. k boji. Ten však odmítl. Protože se Eduardovi nepodařilo prolomit obranu Paříže, vedl svou armádu k branám Chartres, kde se opět setkal s těžkým opevněním. Na Velikonoční pondělí 13. dubna se anglická armáda utábořila před Chartres na otevřené pláni, když se náhle zhmotnila bouře, která rozhodla válku.

Na dokument o stoleté válce se podívejte zde:

Zdroj: Youtube
 

Boží znamení?

A nejednalo se rozhodně o malé vítězství. Událost je nazývána jako černé pondělí a krupobití, které udeřilo na Velikonoční pondělí 13. dubna 1360, údajně zabilo přes 1000 vojáků a 6000 koní. Je to vůbec uvěřitelné?

Symbolicky, na Velikonoční pondělí, se nad anglickými vojáky připravujícími se na bitvu s Francouzi během stoleté války přehnala strašlivá bouře s krupobitím. Bouře byla velmi krutá a pozabíjela bojovníky i koně. Král Eduard byl z neobvyklosti situace bytostně přesvědčen, že se jedná o boží znamení, a i proto se spěšně rozhodl uzavřít s Francouzi mír, čímž skončila první fáze stoleté války. Uvádí se, že během vrcholící bouře sesedl z koně, padl na kolena a směrem ke katedrále v Chartres odříkal slib za mír.

Eduard III., Černé pondělí, bouře s kroupamiEduard III., Černé pondělí, bouře s kroupamiZdroj: Joshua Barnes / Creative Commons, volné dílo

Po bouři se přeživší Eduard rozhodl raději uzavřít mír s Francouzi. Již 8. května 1360 podepsal smlouvu z Brétigny, v níž souhlasil, že se vzdá nároku na francouzský trůn výměnou za svrchovanost nad rozsáhlými územími na severu země. Francouzi také zaplatili značnou částku za propuštění svého krále Jana II., který byl držen v zajetí v Anglii.

Dohoda znamenala konec první fáze stoleté války, ale pouze na devět let. Pak vypukla válka znovu, když francouzský král obvinil Eduarda, že smlouvu nedodržuje. Poslední fáze stoleté války nakonec skončila v roce 1453.

Bouře na Černé pondělí vedla po desetiletích války k dočasnému míru, ale její výsledek byl zničující - způsobila více obětí na životech anglického vojska než kterákoli z předchozích bitev, které se během krvavé války odehrály. A jistě byla i jednou z bitev nejabsurdnějších.

Černý princ Eduard

Kdo byl Černý princ, postrach středověkých krvavých bitev? Hrob vydal tajemství

Bouře coby dar milostivého nebe

Těsně před bouří se děly věci, kterým lze jen těžko uvěřit. Teplota prudce klesla a nad hlavami vojáků se rozléhaly hromy a blesky, které zasáhly a zabily dva anglické velitele. Mezi vojáky, kteří neměli kam utéct nebo hledat úkryt, zavládla panika. Po obrovském poklesu teploty následovaly blesky, mrznoucí déšť, silný vítr a obrovské kroupy, které zasypaly muže i koně. Vojáci křičeli strachem a panikou, zatímco jejich splašení koně dupali. 

Krveprolití bylo popsáno jako "hnusný den, plný záhad a krupobití, takže muži na koních umírali [sic]".

Před vražednou bouří nebylo úniku: vyjící vítr trhal stany, vojáci v panice prchali, dva angličtí velitelé byli zabiti a král musel padnout na kolena a prosit Boha o milost.

„Takto vyzbrojený zuřivý Eduard postupoval se svými vojsky.

odhodlaný zničit tvrdé francouzské království.

Ale milostivé nebe zastavilo jeho rozzuřenou ruku.

a hlasitě prosí o záchranu země.

Eduard se podřídil vůli svého Stvořitele.

Vzdát se nebesům znamená jen dobývat,“

Líčí celou událost kniha "The History of that Most Victorious Monarch Edward IIId" od Joshuy Barnese  anglického učence a profesora řečtiny z 18. století.

Zdroje:

www.ancient-origins.netwww.historic-uk.com/HistoryUK/HistoryofEngland/Black-Monday-1360/en.wikipedia.org/wiki/Black_Monday_(1360)