Téměř kompletní a pozoruhodně zachovalá kostra byla objevená v roce 1980 na archeologickém nalezišti v Horním Egyptě Nazlet Khater 2. Od moderních pozůstatků se lišila na první pohled. Lebka byla sice běžného tvaru, měla však několik prvků charakteristických spíše pro archaické typy rodu Homo.
Antropologická analýza odhalila, že muž zemřel mezi 17 až 29 lety. Byl vysoký přibližně 160 centimetrů a měl africké předky. Určité opotřebení kostních struktur svědčilo, že těžce pracoval a zvedal velké váhy prakticky od dětství. Sekera s ním pohřbená napověděla, že se možná živil jako dřevorubec nebo tesař.
Tvář nejstaršího Egypťana
O více než čtyřicet let později se tým brazilských odborníků rozhodl, že nejstaršímu zástupci rodu Homo sapiens, který žil asi před 30 000 lety, vrátí tvář. K rekonstrukci použili metodu aproximace, během níž poskládali dohromady 72 digitálních snímků ze skenů počítačové tomografie.
„Část lebky se nedochovala. Pro její doplnění jsme proto použili podrobná CT data současných žijících lidí v kombinaci se zrcadlovými obrázky opačné strany krania,” vysvětlil grafický expert Cícero Moraes. „Po rekonstrukci chybějících částí jsme pomocí techniky anatomické deformace dali tváři objem, přidali měkké tkáně a dořešili detaily.”
Digitálním spojením dat v procesu známém jako fotogrammetrie vytvořili vědci dva 3D modely obličeje. První je černobílý se zavřenýma očima s neutrálním výrazem. Druhý zahrnuje subjektivnější vnímání tvůrců. Muž má rozcuchané vlasy, zastřižený plnovous a usmívá se.
Byl to fešák
„Obecně se lidé domnívají, že aproximace funguje jako ve filmech. Že konečný výsledek je 100 % kompatibilní s žijící osobou. Ve skutečnosti to tak není. Musíme kombinovat statistické údaje a naší představu, s cílem zlidštit tvář jednotlivce,” říká Moraes.
Odborníci doufají, že rekonstrukce pomůže veřejnosti i archeologům lépe pochopit lidskou evoluci.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.livescience.com, www.ortogonline-com
