Jedinečný hudební nástroj se našel ve slovinském krasovém komplexu Divje Babe a neandertálská ruka ho zhotovila před 50 tisíci lety ze stehenní kosti medvěda jeskynního. Bohužel se z něho dochoval jen úlomek se dvěma otvory, takže při prvním ohledání nebylo jasné, zda se skutečně jedná o flétnu. Jak jsme předeslali, odborníci měli po dlouhé dekády sklon neandertálce podceňovat. Ozvaly se proto hlasy, že otvory byly vytvořeny zcela náhodně poté, co se do kosti zakously hyeny.
Slovinské národní muzeum si nicméně dalo tu práci a flétnu zrekonstruovalo do předpokládané původní podoby. Stále jde o nástroj velmi jednoduchý, avšak když se dostal do ruky profesionálnímu hudebníkovi Ljubenu Dimkaroskimu, málokdo trval na teorii o hyenách. Poslechněte si, jaké neuvěřitelné melodie je možné na neandertálskou flétnu zahrát:
Předběhli člověka rozumného
"Dnes už víme, že neandertálci byli první z nejbližších příbuzných moderního člověka, kdo uměl vyrábět hudební nástroje. Flétna z jeskyně Divje Babe dokazuje, že byli schopni natolik abstraktní a jedinečné lidské činnosti, jako je tvorba hudby," uvedl archeolog Ivan Turk, který v roce 1995 vedl v Divje Babe výkopové práce.
Podobné nástroje vyrobené ze zvířecích kostí se našly také v německém pohoří Švábská Alba, jsou ale o několik tisíc let mladší a jejich autorství se připisuje druhu Homo sapiens, který právě pronikal do Evropy. Podle experta Nicka Conarda z univerzity v Tübingenu jsou tyto pravěké flétny důkazem, že již v době před 40 až 45 tisíci lety se lidské technologie šířily střední Evropou a podél toku Dunaje se vytvářela významná migrační stezka.
Na flétny se hrálo už v pravěku.
Pravěcí umělci
Objevitelé německých hudebních nástrojů neradi připouštějí, že stejné artefakty vytvořili už dříve neandertálci, natož aby zvážili hypotézu, že se třeba lidé od neandertálců hudebnímu umění naučili. Stále se proto setkáte s názorem, že slovinskou kost ohlodaly hyeny.
Neandertálci přitom nemohli být oproti lidem nijak výrazně zaostalí, protože už před 64 000 lety malovali na jeskynní stěny obrysy rukou a geometrické tvary. Potvrdily to nálezy ve Španělsku, doplněné o proděravěné mušle a pigmenty staré až 115 tisíc let. Archeologové se dnes proto čím dál více přiklánějí k názoru, že neandertálci byli lidem duševně rovnocenní a vykazovali podobnou úroveň abstraktního myšlení. Proč by si tedy nemohli vyrobit i flétnu?
Zdroje: https://www.classicfm.com/, https://ct24.ceskatelevize.cz/, https://slovenia.si/
