Gunung Padang, neboli "Hora světla", se nachází pod jednou indonéskou horou a je zřejmě důkazem šokující vyspělé starověké civilizace. Badatel Danny Hilman Natawidjaja, výzkumník z Indonéského institutu věd, se domnívá, že by tato pyramida mohla být nejstarší pyramidou na Zemi.
Kopec? Sopka? Anebo pyramida?
Pyramida v Desa Karyamukti v Cianjuru na západní Jávě, asi 130 km jižně od Jakarty a 100 km západně od Bandungu navíc nevypadá jako klasická jehlanovitá pyramida, ale spíše jako velký kopec pokrytý rozbitými sloupy starověké sopečné horniny. Na první pohled se jeví jako prehistorický hřbitov, na němž byly všechny náhrobky povaleny.
Na pyramidu přitom narazili již nizozemští kolonizátoři v roce 1914, kdy ji identifikovali jako pozůstatek kamenného monumentu, s nejasným účelem. Místo tak bylo označeno za největší megalitické naleziště v Indonésii, ale protože ničím jiným nevynikalo, netěšilo se přílišnému zájmu turistů ani vědců. Ale pak se objevil Danny Hilman. Místo vzbudilo jeho zájem a on se rozhodl jeho význam objasnit.
V první řadě byly odhaleny jednotlivé vrstvy, jak zde různé civilizace pracovaly. Pak byla objevena jakási zvláštní cementová směs, jíž se kameny Gunung Padangu slepovaly. Tato směs naznačuje, že technologie tavení železa byla používána již dlouho před začátkem doby železné!
Gunung Padang, megalitické naleziště ve vesnici Karyamukti, Cianjur, Západní Jáva - Indonésie
Výzkum odhalil šokující zjištění
Hilman a jeho tým využili mimo jiné seismická tomografie a radarových metod a zjistili, že většina stometrového kopce je vytvořena člověkem a že se jedná o terasovitou pyramidu. Jejich domněnka vyústila v tom, že pyramidu po celá tisíciletí budovala nejstarší civilizace, jakou svět dosud objevil.
Nejznámějším a turisticky velmi atraktivním je na Jávě chrám Borobudur, jenž je oproti této pyramidě třikrát menší. To je už samo o sobě převratné zjištění, a to i za předpokladu, že se účel pyramidy nepodaří objasnit. Gunung Padang totiž stále skrývá svá tajemství a nevíme, zdali je uvnitř hrobka anebo cokoli jiného.
Samotná pyramida je velmi složitá, a navíc celé místo bylo několikrát osídleno, což se projevuje na několika vrstvách, jež budovalo několik civilizací. Zatímco těsně pod travnatým moderním povrchem je první vrstva, spadající podle pramenů do roku kolem 600 př. n. l., druhá vrstva, asi 5 m pod povrchem, se již datuje do doby 4 700 let před naším letopočtem, třetí, v 10 metrech, pak pochází z doby kolem 10 000 let př. n. l. a jádro pyramidy, v nejhlubší vrstvě, by mohlo být postaveno 25 000 let před naším letopočtem. Pyramida by tak byla starší než dosud nejstarší známá mezopotámská civilizace.
Doba ledová a skeptici
Hilman se dokonce domnívá, že společnost, která na místě Gunung Padang poprvé vybudovala, předcházela i poslední době ledové, jež je považována za počátek velkých lidských civilizací.
I to je jedním z důvodů, proč objev vyvolal mnohé dohady. Mnozí skeptici si myslí, že některá Hilmanova tvrzení jsou neobjektivní a výsledky zkreslené. Nejasný je i původ železité směsi – například vulkanolog Sutikno Bronto se domnívá, že struktura není pyramidou, ale hrdlem sopky v blízkosti naleziště. V okolí navíc nebyly nalezeny žádné archeologické nálezy podobné hodnoty nebo stáří.
O všech možných verzích ohledně Gunung Padang hovoří i toto video:
Kdyby se však Hilmanova zjištění potvrdila, byla by Indonésie možným domovem nejstarší vyspělé civilizace, jakou kdy svět objevil. Pátrání po důkazech pokračuje a debata se vede dál.
Navíc nedávné objevy v hloubce 90 metrů zjistily, že „pyramida" obsahuje skryté komory, šachty a důkazy o úlomcích sloupcovitého čediče, jež byly pomocí radiokarbonové metody datovány až do doby 20 000 let př. n. l.
V současné době se lokalita nachází v nadmořské výšce 885 metrů a pokrývá kopec v řadě teras ohraničených opěrnými kamennými zdmi. Na vrchol vede asi 400 postupných andezitových schodů stoupajících do výšky asi 95 metrů. „Pyramida" je pokryta masivními obdélníkovými kameny sopečného původu a místní obyvatelé považují toto místo za posvátné a věří, že vzniklo v důsledku pokusu krále Siliwangiho postavit palác za jedinou noc. Místo je od roku 2014 národní památkovou zónou o celkové rozloze 29 hektarů.
Zdroje:
